Autoforum

/

Foto: DR Automobiles

Přímo čínské automobilky znamenají v Evropě čím dál víc. Stejně tak přímo v Číně vyráběná auta zajetých výrobců jsou tu prodávána stále častěji. Na Číňany ani průmyslové giganty si ale úřady netroufají, až u nás prakticky neznámá firma DR Automobiles skončila v jejich hledáčku.

Čína po dlouhá léta představovala pro výrobce aut zemi zaslíbenou. Nikoli jen kvůli 1,3 miliardě potenciálních zákazníků, ale také s ohledem na tamní nižší mzdy a levnější elektřinu či prakticky veškeré materiály. Právě z těchto důvodů se do Říše středu stěhovaly automobilky jako na běžícím pásu, přičemž tamní produkce nakonec nebyla určena pouze pro lokální klientelu. Díky podstatně nižším výrobním nákladům se zejména v posledních letech začala vyplácet i výroba nových vozů pro Evropu či Ameriku.

V důsledku toho již pomalu přestává být jasné, jak kterou automobilku titulovat. Třeba takový Polestar se sice tváří jako ryze švédská záležitost, ovšem elektrická auta této značky jsou vyráběna v Číně. To samé platí o mateřském Volvu a některých jeho modelech. Takové DS rovněž vystupuje jako francouzský výrobce, ovšem třeba sedan DS9 nemá se starým kontinentem pranic společného, vyrábí se v Šen-čenu. Podobné je to také v případě BMW iX3 a opomenout nesmíme ani Teslu, která v Evropě poslední době do Evropy dovážela hlavně svou čínskou produkci.

Když se podíváte na webové stránky těchto značek (a je jedno, zda se jedná o místní, zahraniční či mezinárodní), neuvidíte o Číně jedinou známku. Místo toho je sloganem DS francouzská elegance, BMW si potrpí na německé inženýrství a Volvo na bezpečnost. Že některé vozy těchto značek z Říše středu, nezmiňuje nikdo. A neberte tak, že nám to vadí, je nám to jedno - většina automobilek je globálními společnostmi s továrnami roztroušenými po celé planetě.

Italští úředníci ale na věc hledí jinak, a proto začali prošetřovat tamní značku DR Automobiles, u nás dříve probíranou, stále úspěšnější „italskou automobilku”. Ta nemá s výše zmíněným DS nic společného, místo toho ji v roce 2006 založil Massimo Di Risio ve snaze dovážet a prodávat čínská auta na starém kontinentu. Do jeho portfolia patří produkty značek jako BAIC, Chery či JAC, ty však DR prodává pod svým vlastním logem. I proto, že některé komponenty byly zlepšeny, autům byl lehce pozměněn design apod.

Každý ví, že tato auta jsou čínská, na rozdíl od oněch BMW či Volv. Italské obdobě českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže přesto vadí, že na webových stránkách či v reklamách značky není zmíněna země původu, tedy Čína. Tím má docházet k oklamání zákazníků. „V některých případech neuvedli relevantní informace o původu jejich aut, čímž je naznačeno, že veškerá produkce probíhá v Itálii, i když se zdá, že ony vozy jsou čínského původu,“ uvádí AGCM (Autorita' Garante della Concorrenza e del Mercato).

Za sebe musím říci, že absolutně nechápu, oč tu komukoli jde. A není divu, že se hovoří buď o pomstě ze strany zavedených značek nebo snaze místních úřadů bojovat proti čínským dovozům schůdnými cestami. Přímo na Číňany si nikdo netroufne, na automobilky jako BMW také ne. Ale na DR? Zvláště, když jde v podstatě o čínskou automobilku, akorát s ní přímo Číňané nemají mnoho společného? To už by šlo a smysl to má.

DR je totiž letos doslova na koni, za prvních devět měsíců značka působící zatím jen v Itálii prodala zhruba 24 200 aut, tedy o 48 procent více než loni ve stejném období. Její tržní podíl se tak vyšplhal na 2 procenta. Taková Alfa Romeo má na kontě 35 572 registrací, ovšem po celé Evropě. DR je tedy nadmíru úspěšné. Za něco takového se zjevně netrestá pouze v Česku, zvláště pokud to jde dohromady s jakýmisi „protičínskými” tendencemi.

Zdroj: Auto News

Petr Prokopec