Autoforum

/

Foto: Dacia

Už nejde jen o občasné vystrčení růžků, její úspěch je setrvalým stavem a s trochou štěstí může získat titul nejprodávanějšího auta kontinentu za celý rok. Proč tomu asi tak je?

Tržní hospodářství je historicky nejefektivnějším způsobem fungování ekonomiky. Nikdo zatím nevymyslel - a obáváme se, že nikdo ani nemůže vmyslet - efektivnější systém než ten, v němž jsou ekonomická rozhodnutí vedena konkurenčním prostředím a cenami vytvářenými střetem nabídky s poptávkou.

Vzhledem k tomu, že to není mechanismus dokonalý a dříve nebo později začne být konfrontován s tlaky zohledňovat i jiné faktory než ekonomickou efektivitu, vždy do něj začne být nějakým způsobem zasahováno. Nemusí to být automaticky špatně, je ale nutné nepřekročit určitou mez, za kterou podstata tržního hospodářství přestane fungovat. A nepochybujeme o tom, že v případě automobilového sektoru Evropská unie tuto hranici dávno překročila.

Nepotýkáme se sice se Státní plánovací komisí a EU není (zatím) až tak důsledná v lajnování toho, co může, musí a nesmí být, princip je ale stejný a míří ke stejnému výsledku. Nabídka automobilek se stále více vzdaluje od toho, co zákazník žádá, a přání zákazníka se tedy logicky stále méně promítají do toho, co automobilky nabízí. Konkurence je postupně eliminována nekonečnými bariérami vstupu do odvětví, v němž se může udržet jen ten, kdo drží ústa a krok - pokud nedělá ještě víc.

Cena pak pod tlakem nekonečných manipulací na všech úrovních řetězce vzniku a prodeje auta (dotace pro firmy, v podstatě emisní povolenky něco uměle zdražující a něco uměle zlevňující, dotace pro kupce atp.) postupně ztrácí svůj význam jako základní orientační nástroj, kam se vydat na cestě k efektivnímu podnikání na straně jedné a získání vysoké uživatelské hodnoty na straně druhé.

Něco takového už jsme v historii zažili mnohokrát a nikdy to neskončilo jinak než ekonomickým rozvratem, pakliže se v určité zemi (typu Norsko) neobjevovaly v celém řetězu prostředky „z ničeho”, jako je těžba nerostných surovin. Proč si někdo myslí, že to tentokrát v EU dopadne jinak?

Pikantní je, že dokud EU trh nezabije zcela, do poslední chvíle bude i ve své zašlapané podobě vysílat signály, které umí vyslat jen on. Na prodejích aut to vidíme právě teď - především dílem Evropské unie (a nejde o věc posledních let, ale spíše dekád) jsou nové vozy bezprecedentně drahé a nabízejí zákazníkům stále méně hodnoty, kterou očekávají. A tento trend bude jen pokračovat, pakliže si Brusel nerozmyslí svůj tlak na rozmach elektrické mobility, který povede k exacerbaci celého chorobného mechanismu na obou stranách. Současně se ale na trhu ještě najde pár aut, která se těmto tlakům více či méně vyhnula a na jejich oblibě je to znát.

Krystalickým projevem budiž popularita Dacie. Jistě, levná značka se slušným, třebaže utilitárním je produktem z podstaty atraktivní záležitost pro určitou část trhu, ale aby produkovala nejžádanější auto kontinentu? To se nikdy až do loňského léta nestalo, i když rumunská firma nabízela takovéto vozy skoro 20 let a k mání byly svého času i dramaticky levněji než dnes. Když ale nabídka všeho ostatního ujede tak, že základní Škoda Fabia přijde na 350 tisíc, základní Octavia na 520 tisíc (což jsou pořád ještě aspoň slušně použitelná auta) a třeba nejlevnější VW ID.3 přijde na 1 228 900 Kč (skutečně tolik, jakkoli je to neuvěřitelná suma), najednou začnou být Dacie atraktivní i pro ty, kteří o nich dříve ani neslyšeli.

Tak se stalo, že po loňských občasných měsíčních úspěších letos Dacia Sandero míří na evropský prodejní trůn. Jasně patrné je to z dat analytické firmy JATO Dynamics, ve kterých za dosavadní průběh letošního roku na vrcholu nenajdeme VW Golf, nenajdeme na něm ani VW T-Roc, auta jako Fordy Focus či Fiesta, však ta dokonce míří do propadliště dějin. Podobně je na tom Renault Mégane, dokonce ani Clio nemá šanci vyhrát, to samé Fiat 500, který se s novou generací stal jen elektromobilem. A elektrická auta sama vedle prodejních hvězd též jen paběrkují, ani Tesly nebo VW ID zdaleka nesahají po prodejní koruně.

Všechny velké značky - až na jednu - se zkrátka musí sklonit před rumunským kompaktem. Za letošní rok se prodalo už 128 216 Dacií Sandero, tedy vůbec nejlevnějšího modelu značky. Jako jedno z mála aut dokáže prodejně růst a překonává tak zmíněný Golf (115 579 prodaných aut), Focus (49 267), Mégane (35 505), Octavii (67 481), šanci nemá ani Clio (81 700) a dokonce ani žádné SUV (nejlepší je T-Roc s 121 036 prodeji). Jediný, kdo dokáže Sanderu konkurovat a aktuálně jej hlavně díky silným srpnovým prodejům poráží, je Peugeot 208 se 141 728 dodanými vozy. Je to ale menší auto o třídu níž a stačí jeden dva horší měsíce, aby vše bylo zase jinak.

V podstatě náhlá, dekády nevídaná dominance Dacie (on vysoko je i Duster s více jak 98 tisíci prodeji) by pro velké automobilové značky měla být budíčkem. Nezbývá než jim vzkázat: Trh nezabijete, poptávku neošálíte, preference zákazníků nezašlapete. Ne zcela, ne tak, aby výsledkem nebylo, že někteří lidé do poslední chvíle budou kupovat to, co se alespoň blíží jejich představám, než si podstatná část z nich raději nekoupí nic.

Následky jsou a budou nevyhnutelně devastující pro celou ekonomiku, tak proč pro jednou nečekat, než přijdou? A nezajímat se raději o to, co chtějí lidé, kteří jsou jediným zdrojem peněz, které dostanete? Poslouchat ty, kteří se snaží - třebaže dočasně jistě úspěšně - manipulovat s částí z nich ve prospěch toho, co oni považují za správné, je krátkozraké, hloupé a z podstaty neudržitelné.

Zdroj: JATO Dynamics

Petr Miler