Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

O tomto problému se dosud prakticky nemluvilo, jde ale o další z nepřímých dopadů koronaviru. Evropská unie by mu sice mohla zmírněním některých pravidel zabránit, na to se ale nechystá.

Neštěstí letos nechodí po horách, místo toho dupe po automobilovém průmyslu. Ten dostal ránu přímo na solar již na jaře, kdy musely být po několik týdnů zavřené továrny a showroomy. Když poté došlo k jejich otevření, lidé se dveřmi již zdaleka nehrnuli v takové míře jako dříve. Za vším stála ekonomická nejistota, která se navíc v tuto chvíli s valící se druhou vlnou koronaviru začíná prohlubovat. Otázkou však není jen to, zda budou mít výrobci vůbec komu co prodávat, ale zda také vůbec budou mít co zákazníkům nabídnout.

Jak je již delší dobu známo, od 1. ledna příštího roku bude Evropská unie po výrobcích požadovat, aby kompletně celá jejich produkce dosahovala emisního průměru 95 gramů CO2 na kilometr. Do výše limitu toho kterého výrobce sice budou promlouvat ještě další faktory jako hmotnost či kvantita, nicméně tak jako tak Brusel velí ke snižování emisí. Pro výrobce ovšem není problematická pouze jeho výše, ale i skutečnost, že homologovat musí každou nabízenou variantu zvlášť, protože i věci jako velikost pneumatik či rozsah výbavy ovlivňuje spotřebu a tedy i emise CO2.

Logicky jde tedy o časově velmi náročný proces, který ne všechny automobilky do ledna zvládnou se sto procenty své stávající nabídky. Koronavirus totiž neuzavřel jen továrny a showroomy, ale rovněž i zkušebny, ve kterých jsou auta homologována, a to na dlouhé tři měsíce. Kvůli restrikcím pak veškeré procesy nyní probíhají delší dobu, než tomu bylo loni či na počátku letošního roku. Kdo tedy má květnatější portfolio přes veškerou snahu už teď ví, že některé verze homologovat nestihne.

„Nejde tu o test samotný či o to, zda dojde na splnění normy, ale o množství dat, jež mají informovat zákazníky o emisích a spotřebě. A právě s tím některé automobilky bojují,“ uvedl Olivier Pejis ze společnosti JATO Dynamics. Přitom dodal, že veškerá data musí výrobci dodat sami, přičemž aktuálně již musí být velmi přesná a spojená s každým provedením, které bude k mání. K ovlivnění výsledného čísla totiž stačí málo, a rázem je oheň na střeše.

„Představte si, že jste si objednali vůz, který dosahuje průměrně 99 gramů CO2 na kilometr, což vaší firmě stačí k tomu, aby se v pohodě vešla do příslušného daňového okénka. Nicméně jelikož dojde u výrobce na změnu dat, dostanete nakonec auto, které produkuje 102 gramů CO2 na kilometr, což navyšuje vaše provozní náklady,“ poukazuje Pejis zejména na problémy, jimž automobilky budou čelit všude tam, kde politici horečnatě bojují s emisemi CO2.

Tyto změny na poslední chvíli by od 1. ledna 2021 již neměly být možné, dle Pejise totiž stačí, aby se sešlo pár zákazníků, jejichž vozy se od udávaných parametrů budou lišit o gram. V té chvíli nastoupí armády právníků, proti nimž nebude existovat obrana a výrobci budou muset platit jak tučné kompenzace, tak nemalé pokuty. Přitom stačí, aby na daný vůz byly nasazené 20palcové pneumatiky místo 19palcových, a rázem je daný kus o 5 gramů nahoře.

„Celý proces je velmi komplikovaný a je nový pro každého,“ dodává Pejis s tím, že někteří výrobci jsou na tom lépe než ostatní. To potvrzuje i nejmenovaný zdroj britského Autocaru, který hovoří za jednoho z hlavních výrobců. „Máme pocit, že vše zvládáme, ale ostatní nezačali tak brzy.“ Tím je jen stvrzeno, že kdo odstartoval homologace před koronavirem, sítem zřejmě projde. Zbytku ale od ledna řádně prořídnou nabídky, což je to poslední, co za současné situace potřebují.

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec