Autoforum

/

Foto: Nio

Jako o stříbrné kulce se mluví o jednoduchých a zdánlivě kouzelných řešeních složitých problémů. Taková ale v praxi prostě neexistují a ani Číňané žádná taková nemají. Jistě umí elektromobily vyrobit levněji, ale levně? Bez dotací od komunistů by jeden za druhým pošli.

Čínská auta jsou levnější než vozy vyráběné v Evropě, USA nebo Japonsku, a to i ty elektrické. Jde zkrátka o fakt, za kterým stojí nižší mzdy, levnější energie a celkově nižší náklady. Výrobci z Říše středu ostatně ve srovnání s těmi evropskými nemusí platit drahou, byť jen částečně „zelenou” elektřinu, naopak v hojné míře využívají tu uhelnou. K tomu mají lepší přístup k vzácným kovům, přičemž domněnky o tom, že je nakupují levněji než zahraniční automobilky, jistě nebude nějak daleko vzdálena od pravdy. Ovšem ani tento stav věcí neznamená, že umí elektrické vozy vyrábět opravdu levně. Jejich ceny zjevně nezřídka nestačí ani na pokrytí výrobních a dalších nákladů.

Příkladem za všechny budiž Nio, tedy značka, která bývá často titulována jako čínská Tesla. Za tím stál nejen vzhled jejích elektrických vozů, ale také jejich dynamika či dojezd. Ten byl navíc ještě umocněn možností výměn baterií ve stanicích, kde vám robotické ruce během zhruba šesti minut zajistí znovu „plnou nádrž”. Něco takového působilo jako lepší nápad než sít Superchargerů, neboť doba, kterou na stanici strávíte, se v podstatě rovná času potřebnému k dočerpání pohonných hmot. Nio mimo to vyrukovalo s telefonem, který je propojen s autonomním řízením firemních aut, stejně jako s virtuálními brýlemi pro každé sedadlo.

Nabídka Nia je tedy zajímavá a ceny jeho vozů relativně nízké, jak ale zjistily The New York Times, udržitelný byznys to není. Automobilka totiž jen od dubna do června letošního roku prodělala 835 milionů dolarů (cca 19,37 mld. Kč), což při přepočtení na její produkci znamená, že každý vůz prodává se ztrátou okolo 35 000 USD, tedy asi 813 tisíc Kč. Něco takového je nepochybně neúnosné, nicméně Nio vlastně svým způsobem jinak podnikat neumí. Pohled do krátké historie firmy ostatně mluví za vše.

Už v roce 2020 Nio stálo před bankrotem, přičemž akcie firmy oproti původní hodnotě z roku 2018, kdy značka vstoupila na newyorskou burzu, poklesly o 62 procent. Pětadvacetiprocentní podíl v automobilce tak následně připadnul čínské provincii Hefei, která do firmy napumpovala zhruba 1 miliardu dolarů (23,2 mld. Kč). Mimo to se politici přimluvili také u šesti místních bank, které značce poskytli půjčku ve výši dalších 1,6 mld. USD (37,12 mld. Kč). Nio tak rázem mělo peníze na potřebný vývoj.

Jaký je ovšem výsledek takových investic? „Čínská Tesla“ po celou dobu svého fungování až do 31. srpna letošního roku dodala lidem jen 383 908 nových aut, tedy méně, než má americká Tesla na kontě za jediné čtvrtletí. Letošní registrace jsou na 94 352 vozech, což je o 31,9 procenta více než za stejné období loňského roku. Ovšem i přesto je tu ona obří ztráta, kterou firma dál kompenzuje ze státních peněz.

Je patrné, že vyrobit elektromobil může být v Číně levnější, ale ne zase tak levné, aby šlo o skutečně konkurenceschopné zboží. Ani tady by to nešlo bez dotací, byť trochu jiného charakteru. Jaký smysl má touto cestou jít, zvláště pak pro Číňany, kteří skoro jinou než uhelnou elektřinu nemají, nás zas jednou míjí.

Zdroj: The New York Times

Petr Prokopec