Autoforum

/

Jednu chvíli se zdálo, že postupně zaplaví celou zemi, když se ale v tuto chvíli rozhlédneme po Německu, zjistíme, že zákazy dieselů včetně těch plnících normu Euro 5 neplatí už skoro nikde, nejsou totiž k ničemu.

Ještě před rokem to vypadalo, že diesely mají v Evropě utrum. Tažení proti nim se rozjelo hlavně v Německu, kde organizace Deutsche Umwelthilfe žalovala jedno město za druhým kvůli překračování emisních limitů. Východiskem přitom měl být zákaz vjezdu dieselů. Nikoliv však jen těch skutečně starých, které lze přirovnat ke kouřící rouře od kamen. DUH se rozhodla, že bude zelenější než zelená a začala jít i po krku lidem, kteří si dieselová auta pořídili před čtyřmi či pěti roky. A zrovna taková nelze zrovna za ničitele ovzduší považovat.

S tímto názorem se začínají v Německu ztotožňovat pomalu všichni. Od DUH se tedy začali odvracet sponzoři a i radnice měst přestaly organizaci jít na ruku. Vše svého času odstartoval starosta Mnichova, který správně argumentoval tím, že nevyžene diesely z městského obchvatu jen proto, aby následně zamířily za objízdnými trasami do rezidenčních oblastní. V takovém případě by totiž zákaz neprospěl naprosto ničemu, naopak by jen navýšil rizika na mnoha mnichovských silnicích. Zákazy odmítl a ukázal, že ovzduší se zlepšuje, i když neplatí. A další města rychle zjistila totéž.

Momentálně tedy existují pouze čtyři německé metropole, jenž se vážou k zákazu aut plnících i normu Euro 5 a těmi jsou Hamburk, Berlín, Darmstadt a Stuttgart. Ovšem pouze poslední zmíněné město sáhlo po celoplošném omezení, zatímco ve zbývajících třech případech jde pouze o některé ulice, které lze snadno objet. A jakkoliv se DUH snaží o opak, další jméno nejspíše již na seznam nepřibude.

Paradoxem přitom je, že veškeré výše zmíněné lokality nečiní jediný problém lidem, kteří jezdí ve vozech té značky, která averzi k dieselům do značné míry způsobila. Vůči kdysi oblíbenému pohonu se totiž zády začali všichni otáčet hlavně kvůli Volkswagenu a jeho emisnímu skandálu. Vozy osazené motory TDI EA189 tak v Německu musely na povinnou svolávací akci, která jim přinesla nový software, bez kterého by nemohly do provozu. Nyní však díky této modifikaci mohou i do Stuttgartu či kamkoliv jinam.

Daná výjimka je spjatá s dalšími koncernovými vozy osazenými 1,2litrovými, 1,6litrovými nebo dvoulitrovými diesely. A vlastně i těmi třílitrovými, které sice spadají do odlišné rodiny, ovšem také v jejich případě byl instalován „závadný“ program, který musel být nahrazen. A to ona auta učinilo v očích zákona zcela čistými. Stejně tak se zákaz netýká ani některých modelů od BMW či Mercedesu, které přišly s dobrovolnou svolávačkou, v jejímž rámci taktéž došlo na nový software.

Mimo to je ve hře i zpětné osazení starších aut novými antiemisními systémy. Tento krok však není příliš doporučován, neboť nový software je levnějším a navíc dostačujícím řešením. Kromě toho je třeba zmínit, že nové antiemisní systémy jsou k dispozici jen pro vozy plnící onu normu Euro 5, pročež jsou odpovědí jen na velmi málo lokalit.

Ve výsledku tak vlastně není překvapivé, že DUH začíná mít na své straně výrobce oněch antiemisních systémů, kteří ještě před pár měsíci viděli na obzoru lukrativní byznys. Ten však začíná mizet rychleji než pára nad hrncem. Firmy jako Dr. Pley či Twintec-Baumont tak již začaly tlačit na politiky, aby přitvrdili. Čas se jim ovšem krátí, neboť ovzduší ve městech se lepší i bez jejich zásahů. Navíc je třeba dodat, že bojují proti mnohem silnějšímu soupeři.

Musíme totiž připomenout, že diesely momentálně prodělávají nemalou renesanci, a to kvůli nižším emisím CO2. Pro automobilky je proto zásadní, aby je lidé kupovali co nejvíce, jinak jim hrozí miliardové pokuty za nadlimitní množství. Prostředí, ve kterém panuje vůči dieselům averze, je tak pro výrobce nevyhovující. Na další zákazy tedy nejspíše již nedojde, a pokud ano, pár let starých aut se již velmi pravděpodobně dotýkat nebudou.

Hamburk patří mezi ně, ovšem na rozdíl od Stuttgartu se omezení týká pouze dvou ulic

Zdroj: Focus

Petr Prokopec