Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Uvážíme-li, s jakými ambicemi se Euro 7 před několika léty začalo rodit, je docela fascinující, v co se nakonec proměnilo. Nejlepší definicí nové normy je „jedno velké nic” a považujeme to za vítězství zdravého rozumu. Kritici to vidí jinak.

Ačkoli Evropská unie se už léta úspěšně snaží o to, aby byla spalovací auta postupně vytlačena z trhu řadou nových, zejména přerozdělovacích mechanismů a v roce 2035 byla fakticky zakázána, ani tyto vyhlídky jí dlouho nebyly dost dobré. Už před několika roky tak začala souběžně pracovat na nové emisní normě Euro 7, která by zejména spalovacím a hybridním autům naházela tolik klacků pod nohy, že by byla obtížně prodejná už o dobrých 10 let dříve.

Snad ani nechceme připomínat, co všechno měla Euro 7 zavést, přečtěte si případně náš článek ze začátku roku 2021, který to shrnuje. Šlo o až neuvěřitelnou kombinaci opatření od permanentního sledování spotřeby všech aut online až po vynucování plnění emisních norem vždy a všude bez ohledu na okolní podmínky. Něco takového by nepřineslo žádné hmatatelné zlepšení čehokoli, spalovací auta by to ale zdražilo v řádu šestimístných částek v korunách. Proto také výrobci počítali s tím, že pokud něco takového projde, skončí všechny levnější modely typu Škoda Fabia coby neprodejné vozy a dost obtížně by se bouří novinek navigovalo i vozům typu VW Golf či Škoda Octavia. Nakonec se ale nic z toho nestane.

Norma Euro 7 byla postupně zmírňována a zmírňována, až byla začátkem tohoto týdne definitivně přijata v podobě, která nemění prakticky nic. Zachování statu quo jde tak daleko, že environmentální lobby křičí slova o tom, že „automobilová lobby je zpět” a že nebyla přijata prakticky žádná zpřísňující opatření požadovaná ekologickými skupinami. I okrajové novinky navíc začnou platit později, než měly.

Původně se nová norma měla vztahovat na všechna auta prodávaná od roku 2025, nyní vstoupí v platnost až 30 měsíců po konečném přijetí strukturami EU pro osobní a lehká užitková auta, v případě náklaďáků a autobusů jde o 48 měsíců. Bavíme se tedy přibližně o polovině roku 2026 v případě osobních aut a začátku roku 2028 u těch zbývajících.

Klíčové limity oxidů dusíku se nemění, takže zůstávají v platnosti maxima stanovená aktuální normou Euro 6. Benzinová auta tedy mohou vypouštět 60 miligramů oxidu dusíku na kilometr, ta naftová pak 80 miligramů. Zejména s tím se „zelení” nemohou smířit. Nejhlasitěji křičí lobbyistická organizaci Transport & Environment, podle níž EU umožní umožní výrobcům prodávat dnešní vozidla plnící Euro 6 převlečená za ekologičtější vozy plnící Euro 7. Lucien Mathieu z T&E, který je v rámci organizace odpovědný za automobilismus, tvrdí, že jde ze strany EU o „nestydatou kapitulaci před automobilovým průmyslem”.

Není to ale tak, že Euro 7 nepřináší vůbec nic, soustřeďuje se na jiné oblasti. Vůbec poprvé zohledňuje jemný prach a škodliviny z brzd a opotřebení pneumatik a také předpisy pro minimální životnost baterií v elektromobilech. Ty nově stanoví, že baterie v elektromobilech a hybridních vozidlech musí mít i po 8 letech nebo 160 000 kilometrech alespoň 72 procent své původní kapacity. Jak praví agentura dpa, ve srovnání s životností spalovacího vozu a současnými standardy to nejsou ani trochu ambiciózní cíle - 160 000 km a 8 let životnosti akumulátoru je velmi podobně definováno většinou výrobců už nyní. Elektromobily by musely zvládat zásadně více, aby byly bez diskuze ekologické, i tady ale ambice naráží na technické limity.

S ohledem na vývoj podoby Euro 7 můžeme už jen podotknout, že velmi podobně to podle některých expertů dopadne s oním zákazem spalovacích aut. Čím blíže bude, tím méně reálně dosažitelným se bude jevit. V roce 2023 se pro rok 2035 s lehkostí definuje kdeco, v roce 2033 už to bude o hodně složitější. Podobné to bylo s Euro 7 - ještě v roce 2021 si pro rok 2025 šlo vymýšlet, aktuálně bylo nutné vše sladit s technickou a ekonomickou realitou.

Zdroje: Europa.eu, dpa, Transport & Environment

Petr Miler