Autoforum

/

Foto: Toyota

Nevíme, jak moc po chuti vám bude design tohoto vozu. A jeho jméno také nejde přes pusu úplně snadno. Obojí mu ale snadno odpustíte při pohledu do ceníku, pro nás ovšem nepřekvapivě určen není.

O kolik přívětivějším místem by mohl být evropský automobilový svět, kdyby v něm pořád existovala obyčejná nová levná auta. A ona by existovat mohla, výrobci pořád umí za pár šupů vyrobit moderně střižené vozy s relevantní mechanikou, elektronikou, nezbytnými bezpečnostními systémy atp. V zemích Evropské unii ale byla Bruselem dotlačena až za hranici vyhynutí.

Proč se to muselo stát, nevíme přesně - buď to tak EU chtěla jako součást „očisty”, nebo nedomyslela následky svých rozhodnutí. Na jednu stranu lze hodnotit jako ušlechtilé, že se snaží dostat do maxima automobilů třeba různé bezpečnostní systémy s cílem je maximálně „demokratizovat”, jenže problém je v tom, že tyto snahy mají - podobně jako v případě tlaků na elektromobilitu - přesně opačný dopad. A tak místo toho, aby co nejvíce lidí mělo bezpečné moderní auto, si jej naopak stále více lidí nemůže dovolit.

Teorie za snahami EU je taková, že když nařídíte třeba ESP, bude najednou použito v tolika autech, že se stane kusově levnějším, a tak se relativně efektivně dostane do všech nových vozů. Budiž, jenže to má nejméně dva háčky - jednak EU často nereálně předpokládá, že ta či ona věc zdraží vůz o pár korun, ona ho ale nakonec zdraží o několik tisíc. Když jsou pak takových věcí desítky... A jednak platí, že Brusel dávno přetahuje strunu.

ABS nebo ESP povinné být mohou, ač je i to podle nás nesmysl, neboť na trhu pořád existují lidé, kteří by si koupili auto třeba jen na ježdění po nákupech a nic takového ve svém supermini neužijí. Ovšem aby byly povinné i věci jako autonomní brzdění a celý letošní balík nesmyslů včetně připojení aut k internetu a pak jeho kybernetického zabezpečení? Proboha, na co takové věci potřebujete cestou pro chleba? To je jako koupit si tepláky od Gucciho na vynášení koše.

Tak se stalo, že levná auta zdražila klidně o 100 až 200 tisíc korun a spousta z nich už se v EU ani nenabízí, neboť automobilky nevěří, že prodají jinak malé a jednoduché auto za 400 tisíc korun, na němž polovinu ceny dělají hlouposti, které jeho zákazník nepotřebuje a neocení. Výsledek? Obyčejní lidé si stále více nekupují žádná nová auta, a tak místo toho, aby měli bezpečnější a ekologičtější vůz bez připojení k internetu, mají... starší vůz se vším, co k tomu náleží, a připojení k internetu nemají tak jako tak. Tohle nedává smysl a s elektromobily je to to samé - místo modernějších a ekologičtějších spalovacích aut si část lidí z drahých a nepraktických elektromobilů nevybere nic a zůstane u starších vozů se vším všudy.

Moderní levná auta přitom existují a prodávat by se tu mohla, kdyby to „někdo” dovolil. Mezi taková patří i nová Toyota Urban Cruiser Taisor nebo prostě jen Taisor. Říká si zvláštně, ani zkrácené ani plné jméno nejde moc přes ústa. A její vzhled jedním z těch moderních svérázů, které kombinují nízké hlavní světlomety se shlukem dalších zdrojů pod nimi, ani jedno ale možná nebudete „řešit”, až uvidíte, co a za kolik nabízí.

Auto je výsledkem pokračující spolupráce Toyoty a Suzuki a jde o subkompaktní SUV o délce jen 3 995 mm. Je to tedy docela malé auto (o něco menší než „naše” Toyota Yaris Cross) zřetelně odvozené od Suzuki Fronx, ze kterého si půjčilo nejen karoserii, ale také celou platformu Suzuki Heartect a motory na benzin nebo CNG. Vizuálně se Toyota liší hlavně světly, maskou chladiče a také paletou barev, to platí zvenčí. Uvnitř jsou oba vozy prakticky totožné, to ale není nutně špatně - moderně střižený vnitřek s 9palcovým displejem infotainmentu s podporou Android Auto a Apple CarPlay nabídne všechny nezbytnosti. Je tu dokonce i head-up displej, bezdrátové nabíjení mobilů a spousta bezpečnostních prvků včetně šesti airbagů.

Taisor má specifické naladění podle představ Toyota, motory jsou ale skutečně sdílené s Fronxem. Není tu tedy žádný klasický „toyotí” hybrid - v základu tohle auto pracuje s atmosférickou benzinovou jedna-dvojkou s 90 koňmi, která může „baštit” i zmíněné CNG. Alternativou je jednotka 1,0 turbo s mild-hybridní technikou, která nabídne 100 koní. Výkon je směrován na přední kola prostřednictvím pětistupňové manuální převodovky nebo různých druhů automatů podle zvoleného motoru.

Asi nic ohromujícího v žádném směru, tohle auto ale v Indii začíná s cenou na 774 000 INR, tedy asi 217 tisíc Kč. A ani vrcholná verze s nejlepším motorem, automatem a vrcholnou výbavou nestojí víc než 1 304 000 INR, což je asi 365 tisíc korun. To je tak málo, že by si spousta lidí dala říci i u nás. A pro určitá využití by jim tento vůz bohatě stačil. Ale mají smůlu, vedle Indie bude vůz k dispozici leda na Středním východě, v Jižní Americe nebo a Africe. EU má o zkrátka nových autech jiné představy.

Zdroj: Toyota

Petr Miler