Autoforum

/

Foto: Hyundai

Je to potenciálně fatální strategická chyba, která jen ukazuje, jak moc některé automobilky ve svém současném smýšlení upozaďují přání zákazníků. Své prodejní trháky upozaďují na úkor málokým chtěného zboží a doufají, že se štěstěna stočí jejich směrem. Proč by měla?

Ještě nedávno někteří upřímně věřili tomu, že budoucnost automobilové branže bude přesně taková, jak si ji vysnili politici. Všem tedy měl být postupně nařízen prodej prakticky pouze elektrických aut, zatímco spalovací vozy by se přesunuly leda do bazarů. Roky jsme to nejen my označovali za techniky i ekonomicky neschůdné, roky byly tyto hlasy ignorovány. Jenže loni začaly prodeje bateriových aut navzdory masivnímu přerozdělování a vůbec nadržování v jeho prospěch ochabovat a začalo být jasné, že vize politiků a realita se zas jednou začnou dramaticky rozcházet.

Překvapit by to nemělo nikoho, většina automobilek ale zjevně překvapena je. Měly přitom nejlépe vědět, jak neschůdné ony vize jsou a pokoušet se jít buď dvěma směry, nebo rovnou preferovat zákazníka jako jediného možného konečného vítěze. Většina z nich - výjimkám čest - udělala pravý opak a investovala miliardy do elektromobilů a současně začala zanedbávat své spalovací portfolio. Bylo to absurdní už proto, že to jediné je živilo a živí, navíc naprosto dominuje prodejním statistikám. Jen hrstka manažerů byla ochotna vyrazit jiným směrem, ostatní hráli vabank. A teď neví kudy kam.

Mají totiž na jednu stranu v ruce rostoucí nabídku elektrických aut, na kterých ale téměř bez výjimky prodělávají kalhoty, jejichž odbyt vázne a jejich budoucí uplatnění je značně nejisté i kvůli nadcházejícím volbám. Na tu druhou jim ale zastarává nabídka spalovacích vozů, do kterých přestaly investovat a nemohou narychlo z klobouku vytáhnout „čerstvého králíka”, protože vývoj úplně nového modelu je prací na několik let. A tak dál křísí a křísí staré zboží, aby zůstalo relevantní.

Do této situace se očividně dostalo i dříve zdráhavé Hyundai, které také přišlo na to, že nejlepší bude jít „all-in” do elektromobility. Živí ho ale auta jako i30, které by po osmi letech na trhu potřebovalo novou generaci jako sůl - představeno bylo v roce 2016 a o čtyři léta později dostalo faceliftu. Ten vozu přinesl nejen nové čelní partie, či výbavu N-Line, ale také motory 1,0 T-GDI a 1,5 T-GDI spárované se 48voltovou mild-hybridní technologií.

Nyní místo nové generace přichází jen druhá modernizace, navíc umírněnější. V případě čelní masky se mění hlavně její výplet, nepatrnými změnami prošel rovněž nárazník, který počítá s odlišnými bočními „kapsami“ pro mlhovky. Varianta N-Line k tomu přihazuje ještě přeprofilované boční prahy, stejně jako nový design 18palcových litých kol. Ostatní verze standardně počítají se šestnáctkami, jenž se taktéž chlubí novým vzhledem. Zákazníci si přitom vůz mohou objednat v jedné z dvanácti barev, z nichž hned sedm je nových.

Přesunout se můžeme do interiéru, kde lze volit ze čtyř konfigurací - kromě základního látkového čalounění jsou tu kombinace látka/kůže, semiš/kůže a celokožený potah. V případě sedadel lze počítat se třemi novými vzory, stejně jako s bohatší standardní výbavou. Ta počítá s 4,2palcovým displejem zasazeným do analogového přístrojového štítu, zvolit ale bude možné i jeho plně digitální 10,25palcovou verzi. Nechybí pak ani tři porty na USB vpředu a vzadu, stejně jako nové podsvícení.

Rozšíření se dočkal výčet bezpečnostních a asistenčních systémů, v rámci motorového prostoru ale vše zůstává při starém. Základ nabídky tedy bude dále tvořit atmosférická jedna-pětka se 110 koňmi, přičemž mimo ni lze dále volit mezi přeplňovaným litrovým tříválcem a 1,5litrovým čtyřválcem. První přitom posílá dopředu 120 a druhý 160 koní. Právě s těmito jednotkami lze přitom spárovat výbavu N-Line, která je dostupná pro všechny tři karosářské styly (hatchback, kombi, fastback).

Bude to stačit na udržení zájmu? Asi ano, ale jak dlouho? Je jen otázkou času, než někdo práskne do stolu, vyrazí čistě vstříc zákazníkům a vypálí všem těmto přepudrovaným starým kráskám rybník úplně novou generací spalovacího auta šitého na míru trhu, ne politické objednávce. Může to být třeba Toyota, která už otevřeně odmítá vyhazovat peníze za nechtěné elektromobily a raději zaplatí pokuty za neplnění emisních cílů. Hyundai a další mají ještě čas jednat, dnes ale radši přešlapují na místě a zatímco investují do nechtěného, zanedbávají chtěné. Následky takového přístupu mohou být ve výsledku hodně bolavé.

Zdroj: Hyundai

Petr Prokopec