Autoforum

/

Foto: Bosch

Ani největší světový dodavatel automobilových komponentů si nemyslí, že je možné se jakkoli přiblížit kompletní elektrifikaci automobilů v horizontu několika let, jak si někteří vysnili. Navíc realisticky uznává, že u některých vozů vůbec nejde o záležitost času, ale samotné technické schůdnosti.

Je snad už každému jasné, že lidé snící o překotné elektrifikaci osobní automobilové dopravy zažívají v posledních měsících jedno velké vystřízlivění. A upřímně řečeno i pro nás přichází dříve, než jsme očekávali. Bylo sice jasné, že vize prodeje jen elektrických aut v letech 2026, 2028 nebo 2030, o kterých některé automobilky básnily, jsou nerealizovatelné stejně jako představa o zákazu prodeje čehokoli jiného o dalších 5 let později. Ale předpokládali jsme, že zastánci těchto od počátku absurdních myšlenek budou na jejich naplnění trvat až skoro do sebezničení.

Nestalo se to a krom pár nevýznamných výjimek už dnes neexistuje automobilka, která by dál trvala na tom, co hlásala klidně ještě před rokem či dvěma. I takový Lawrence Stroll, nejvyšší šéf a majoritní akcionář Astonu Martin se podle agentury Reuters nechal slyšet, že „poptávka po elektromobilech, určitě za cenu Astonů Martin, není taková, jaká jsme si před dvěma lety mysleli, že bude”. Člověk se tedy musí ptát, jak si někdo vůbec mohl myslet opak, pokud ale ani Aston Martin nedokáže svým multimilionářským klientům vnutit představu čistě elektrického pohonu jako schůdného řešení, jak o něčem takovém může uvažovat třeba Škoda?

Snad tak už neuvažuje, tedy přinejmenším by uvažovat neměla. Dnes by jí to neporadil ani Stefan Hartung, šéf firmy Bosch, největšího to světového dodavatele komponentů pro automobilky všeho druhu, který v rozhovoru pro německý The Pioneer řekl, že konec spalovacích aut je prakticky nemyslitelný, neboť na trhu budou potřeba i v příštích dekádách. Elektrifikace automobilové dopravy podle něj není procesem na roky, ale na dekády. A bude trvat nejméně 30 až 35 let, než se můžeme dočkat čehokoli, co by šlo nazvat revolucí.

„I pokud by se veškerá výroba 90 milionů aut ročně po celém světě okamžitě převedla na elektromobily, trvala by obměna celého vozového parku asi 16 let”, vypočítává Hartung. Reálně se ale nic takového neděje, spalovací motory se vyrábí dál a dál vládnou prodejům, takže i kdyby se dnes vše odehrálo podle těch nejoptimističtějších scénářů, „bude elektrifikace všech aut na celém světě trvat dvakrát tak dlouho, nejméně 30 až 35 let”. I to říká šéf Bosche s tím, že ani za takových podmínek část aut elektricky poháněná stejně nebude.

Hartung tak trvá na tom, aby spalovací vozy byly nadále k dispozici i v jeho domácím Německu, natož pak kdekoli jinde. „Nemůžete přinutit zákazníky, aby je (spalovací vozy - pozn. red.) nepoužívali,” říká dále s tím, že kupce prostě nelze přinutit, aby si pořídili něco, co nechtějí a nevyhovuje jim. Moudře navíc dodává, že kdyby elektrifikace dopravy měla být tak komplexní, jak si někteří představují, vyžadovalo by to příchod řešení, která zatím vůbec neexistují a ani se nerýsují.

Jako extrémní příklad uvádí sklízecí stroje, které elektricky pohánět prostě nelze. „Jezdí až dvanáct hodin denně a potřebují ke svému provozu 250 až 300 kilowatt energie za hodinu. S baterií, která by k tomu byla nutná, by se takové auto pravděpodobně zabořilo do země,” říká dál Hartung. A není to jen případ takových strojů, v podstatě jakýkoli energeticky náročnější provoz auta je s dnešními elektrickými technologiemi neslučitelný, pokud má být uživatelsky či ekonomicky únosný.

Trh s elektromobily přesto dál považuje za „v zásadě rostoucí”, jeho budoucnost je ale podle něj nejasná. „Jak jsme slyšeli od výrobců aut, náběh je pomalejší, než se dříve předpokládalo,” řekl dále šéf Bosche a v podstatě opakuje slova Lawrence Strolla. Na otázku, zda byl datum konce spalovacích motorů v EU oznámen příliš brzy, ovšem manažer odpovídá diplomaticky: „Důležité na klimatických cílech je, že jsme si nějaký termín vůbec stanovili,” uvedl. S tím bychom dozajista nesouhlasili, i tak lze ale Hartungova vyjádření považovat vzhledem k jeho pozici za překvapivě otevřená, kritická a pro některé snad i oči otevírající.

Zdroje: The Pioneer, Reuters

Petr Miler