Autoforum

/

Foto: Ferrari

Časy, kdy Italové byli na pokraji bankrotu, málem skončili v područí Fordu a museli zákazníkům aspoň trochu podlézat, jsou zjevně dávno pryč. Dnes mají produkci rozebranou na roky dopředu a jsou s tím spokojení.

Svého času jsem pracoval ve vydavatelství, jehož marketingový ředitel byl génius zastiňující chvílemi i Elona Muska. Přetavit v úspěch dokázal cokoli, stačilo si vždy jen pohrát s příslušnými čísly. Ta nefalšoval, jen zkrátka vedle sebe kladl údaje, jenž dokázaly oslnit pouze na první pohled. Jakmile jste se v nich ovšem začali trochu více „rochnit“, zjistili jste kupříkladu, že prodeje posledního čísla toho kterého magazínu jsou sice vyšší, ovšem v porovnání s pár let starými daty, kdy daný časopis teprve začínal.

Na tyto čachry jsem si vzpomněl před pár dny v souvislosti s článkem o prodejích Ferrari. Ze statistik totiž vyšlo najevo, že italská automobilka momentálně posílá do světa více hybridních aut než těch, která se mohou spolehnout pouze na spalovací ústrojí. Aktivisté tak začali tleskat pomalu ve stoje, aniž by zabředli do oněch detailů. Pokud by se tak stalo, zjistili by stejně jako my, že tu spíše než úspěch máme z nouze ctnost. Navíc takovou, která nebyla ani v nejmenším vynucena zákazníky.

Když se zadíváte na nabídku značky, zjistíte, že čistě spalovací ústrojí je spíše na ústupu, neboť aktuálně s ním počítá už jen pět modelů, zatímco plug-in hybridní techniku vyfasovala čtyři auta. Jenže mezi nimi se nacházejí šestiválcová Ferrari 296 GTB a GTS, která v podstatě slouží jako jedna ze základních vstupenek do tohoto koňského klubu. Levnější než tato dvojice jsou totiž už jen kupé Roma a kabriolet Portofino M, nicméně druhé zakrátko skončí a první není zrovna bestseller.

Čest spalovacích agregátů pak vlastně nemůže ani hájit Purosangue, neboť s prvním firemním SUV jsou spojené nemalé limity - značka totiž nechce trh zahltit a proto oznámila, že tento model se na celkové produkci může podílet maximálně z 20 procent. Zatím je pak k mání pouze s vrcholným dvanáctiválcem, i tady se ovšem počítá s hybridizací. Zda u toho bude motor V8 či V6, zatím není jisté, cena by nicméně u této verze měla klesnout, což povede dále k vzestupu hybridní techniky.

Značné části klientely je ve finále vlastně jedno, jaký pohon jejich auto má, podstatný je pro ně pouze emblém na přídi či na volantu. Čerství zbohatlíci ovšem mají docela smůlu, neboť Italové se pro ně nepřetrhnout. Šéf automobilky Benedetto Vigna u příležitosti prezentace výsledků za třetí letošní kvartál oznámil, že Ferrari pokud někdo dnes projeví zájem o nový vůz značky, dříve než v roce 2026 mu jej nedodají.

To jsou pozoruhodná čísla, zvlášť když je dáme do kontextu s letošními prodeji. Zatímco dříve byla pro Ferrari stropem maximálně osmitisícová roční produkce, nyní má značka na kontě již 10 418 registrací. Jde přitom o 5,3procentní růst oproti prvním devíti měsícům loňského roku. Většina z toho navíc připadá na klasické sporťáky, neboť Purosangue teprve nabíhá a třeba v takové Evropě bylo zatím dodáno jen 35 exemplářů.

Nebylo by tak vlastně ani moc překvapivé, kdyby příští rok Ferrari prodalo přes 15 tisíc aut, tedy papírově, dodávky tak vysoké být nemohou. Proto ostatně automobilka již zahájila výstavbu nové továrny která zahájí svou činnost v červnu příštího roku. Vyhrazena bude právě hybridům, stejně jako prvnímu elektromobilu, se kterým se počítá na rok 2025. Následně mohou registrace ještě klidně dál růst, uměle je škrtí hlavně sama automobilka.

Ferrari přitom předpokládá, že do roku 2030 by elektromobily měly mít na celkových prodejích značky 40procentní podíl, stejný pak připadne i na plug-in hybridy. Vigna nicméně dodal, že ve spalovacím ústrojí se i nadále skrývá nemalý potenciál, a proto s nimi automobilka nehodlá skončit ani v roce 2035. Místo toho stejně jako Porsche vkládá nemalé naděje do syntetického paliva. Že toho využije k tomu, aby nadále udržovala zájem nad výrobními možnostmi a zákazníky „dojila”, jak to jen půjde, nepochybujte ani na chvíli.

Zdroje: Auto News, Ferrari

Petr Prokopec