Autoforum

/

Foto: Audi

Obavy naznačené výsledky v USA se začínají naplňovat i v Evropě. Největší zdejší trh a čtvrtý největší trh v Evropě je i v červnu o 40 % dole, třebaže v Německu už žádné podstatné restrikce neplatily.

Je čas začít chápat, co bude nejtíživějším dopadem koronavirových restrikcí, které v uplynulých měsících zasáhly prakticky celý svět a někde možná ještě budou muset přijít. Nejde o omezení samotná, ale jejich dlouhodobé ekonomické následky. I když o tom ekonomové hovoří už měsíce, mnozí stále odmítají věřit, že bychom o několikatýdenních restrikcích měli vědět ještě v roce 2022 či později. Bohužel se to ale zdá nevyhnutelné.

Většina firem zkrátka není připravena na to, aby bez úhony přežily několik týdnů či měsíců bez jakýchkoli příjmů. Laika to může překvapit, kdo ale zná věci zevnitř, toho to zaskočí jen stěží. V konkurenčním prostředí, které ve většině oborů panuje, jsou zkrátka marže příliš malé na to, aby vůbec bylo možné vybudovat si rezervu na takové období do budoucna nebo ji snadno „smáznout” z budoucích příjmů poté, co problémy pominou. A nebo vůbec najít motivaci pro to roky pracovat jen kvůli tomu, že jste měli dva měsíce „dovolenou”.

Pochopitelně, většinu firem to nepoloží zcela, stejně tak ale většina bude muset hledat úspory, ale utrpěné ztráty smazala. Bude se tak méně investovat, méně utrácet za zbytné věci, bude se zaměstnávat méně lidí. To všechno roztáčí spirálu dalších „nevýdajů” a tedy i „nepříjmů” a bude trvat hezky dlouho, než narazíme na dno, od kterého se odrazíme a budeme zase moci stoupat vzhůru. Není to malování černých scénářů, je to fakt. A situace na automobilovém trhu, který na podobné šoky reaguje velmi rychle, to jasně ukazuje.

Koncem týdne jsme psali o tom, že s prodeji aut to jde znovu rychle z kopce, a to v situaci, kdy už v mezičase stihly vystoupat nahoru. Šlo o data z USA, nad kterými mohl leckdo mávnout rukou, protože Amerika je v koronaviru pořád až po uši, mluvili jsme ale o tom, že toto není ten případ a Evropa může s létem očekávat totéž. Data z Německa pak nyní ukazují, že čekat na léto ani není nutné.

I když v červnu nebyly německé prodeje z větší části zasaženy umělými omezeními, přesto jsou meziročně o 40 % nižší. Konstatuje to německá asociace VDIK, podle níž bylo v červnu registrováno u našich západních sousedů jen 220 tisíc aut. Po propadech v předchozích měsících, které navíc obecně nebyly tak velké, jako ve více zasažených zemích (v květnu -50 %) je to nepříjemné překvapení, které naznačuje, že oživení trhu nebude tak jednoduché, jak si automobilky vysnily.

Podle šéfa VDIK Reinharda Zirpela to ukazuje, že více než samotná omezení trápí zákazníky ekonomická nejistota. Zirpel tak očekává, že by se letos mohlo prodat v Německu 2,8 milionu aut, což by byl nejhorší výsledek od roku 1989. Jedním dechem pak dodává, že jde o velmi optimistická očekávání předpokládající, že nové vládní stimuly trh opravdu nakopnou a ve zbytku roku se dočkáme meziročního růstu. Oněch 2,8 milionu aut by totiž znamenalo o 20 % horší výsledek než loni, bilance za prvních 6 měsíců roku je ale -35 %.

Skoro se nám chce říci, že i dosti černý scénář VDIK je vlastně ještě hodně bílý, ale nechceme malovat čerta na zeď. Jsme nakonec těmi posledními, kdo by si cokoli negativního přál - německý trh s auty je čtvrtý největší na světě po Číně, USA a Japonsku a jasně největší v Evropě. Pokud se automobilkám nebude dařit tam, nemají to kde vykompenzovat a stěží budou celkově úspěšné.

Dodejme, že i Zirpel uznává, že je velkým optimistou. Podle jeho slov otevření dealerství „nemělo téměř žádný pozitivní efekt na poptávku” a že situace na trhu osobních aut „zůstává drasticky špatná”. To opravdu nejsou hezká slova.

Zdroj: VDIK

Petr Miler