Autoforum

/

Foto: Stellantis

A je třeba jedním dechem dodat, že situace je taková v momentě, kdy se teprve začínají naplno projevovat negativní dopady pokusu ohnout trh ve prospěch něčeho, co naprostá většina lidí odmítá. Jak to asi bude vypadat příští rok?

Asociace evropských výrobců aut ACEA vydala další měsíční zprávu o prodejích nových vozů v Evropě a je skutečně hořce vtipné číst si některé reakce na ni. Například jindy celkem orientovaní kolegové z Auto News ji interpretují jako projev „vysoké poptávky po elektrických autech”. Něčím takovým současná situace skutečně není ani v nejmenším.

V prvé řadě si shrňme fakta. Prodeje nových vozů v Evropě se za září roku 2024 meziročně propadly o 6,1 % na 809 163 vozů místo loňských 861 973 aut. Propadla se většina klíčových trhů včetně Německa, Francie a Itálie, mezi výrobci pak padaly hlavně Ford, Stellantis, Hyundai a Mercedes. To nejzajímavější ale přichází na poli pohonů, neboť výsledek v tomto ohledu je mnohými interpretován jako univerzální útěcha - prodeje elektrických aut vzrostly za září meziročně o 9,8 %, takže vzhledem k celkové kontrakci trhu zaznamenaly nárůst tržního podílu na 17,3 %. Za celý letošní rok jsou ale meziročně o 5,8 % níž a jejich tržní podíl činí jen 13,1 %.

Už to nepůsobí bůhvíjak přesvědčivě, vyloženě tragikomické jsou ale zmíněné interpretace. Používat slova jako „poptávka” nebo „zájem”... V momentě, kdy někdo nařizuje, že víc jak pětina aut musí být takových nebo makových a automobilky jsou připraveny prodělávat na jejich prodeji, popř. neprodávat jiná auta, aby tomu dostály, není možné označit prodejní výsledky za projev „zájmu” či „poptávky”. Je to všechno projev manipulace s trhem.

Ta je skutečně mnohaúrovňová, jak připomíná Autocar. Ten uvádí, že k největšímu nárůstu prodejů došlo v místech s nově zavedenými subvencemi všeho druhu, mj. ve Francii, kde došlo ke snížení daní na elektromobily, nebo v Itálii dílem tamního šrotovného. Kolikáté vrstvy souběžných podpor podobného ražení už to jsou? Komentář si tak ve výsledku zaslouží jediné - jak moc se navzdory vší té manipulaci nedaří ani v podstatě nařízeného výsledku dosáhnout, co to všechno asi tak stojí a jaké následky veškerá tato manipulace má.

Však automobilky už otevřeně přiznávají, že se dostaly do situace, kdy stojí před dilematy typu „prodej, co nikdo nechce, nebo tě zruinují pokuty” (a tak vyrábí i nechtěné), popř. „radši neprodej nic, nebo proděláš pokutami za to, co jsi prodal” (a tak nevyrábí i chtěné). Jak lze tedy výsledek interpretovat popsaným způsobem? Třeba Škoda v září prodala 9 237 Enyaqů, což nezní jako málo, ale co nám to vlastně říká? Že byl zájem o 9 237 Enyaqů? No to ani omylem.

Zájem byl možná o 900, možná o 1 800, možná o 3 000 z nich. A možná také o 5 kusů. My to nevíme, automobilky to neví, nikdo to neví, protože celý trh byl zmanipulován na tolika úrovních (vývoj, výroba, prodej, provoz...), že se informace o skutečné poptávce po tom či onom za skutečnou cenu daného zboží ve srovnání se skutečnými konkurenčními řešeními dávno vytratila kamsi do neznáma.

Však dnes vám ani nikdo z automobilek není schopen odpovědně říci, kolik jej výroba elektrického auta reálně stojí. Nějak se to spočítat dá, ale ne realisticky, neboť do účetnictví už není možné promítnout veškeré relevantní faktory, které ovlivnily třeba cenu podobně dotovaných komponentů vyráběných dotovanými zaměstnanci v dotovaných továrnách atp. Pod taktovkou nepřímého centrálního řízení jsme se zcela zbavili klíčových informací o tom, které by automobilový průmysl nasměrovaly k efektivnímu fungování a výsledkem je... Výsledkem je přibližně to, co někdo chtěl, ten „někdo” ale nebyl zákazník. A nepostaral se o to ani jiný přirozený proces.

Nyní je otázkou, jakou cenu za snahu dosáhnout takového stavu budeme platit. Současné propady prodejů, o které se do značné míry stará specificky jednající Stellantis, jsou jen první ochutnávkou. Pokud otěže nebudou povoleny, nic jiného než další pokles nemůže přijít. A následovat jej bude další rozvrat mající neblahé následky pro celou evropskou ekonomiku daný nedomyšlenými sekundárními dopady v podobě věcí jako nebývalý pokles hodnoty prodaných aut, který bude finančně decimovat všichni, kdo se do výše popsané hry zapojí.

Přijde nám to zbytečné, ale asi s tím už nic neuděláme. Jen bychom byli rádi, kdyby věci byly nazývány pravými jmény. Současná situace má své příčiny a důsledky, které si zaslouží aspoň realistická označení, abychom se aspoň mohli jednou poučit z následků chyb, jichž se Evropa v uplynulých letech dopustila.

Zdroje: ACEA, Auto News, Autocar

Petr Miler