Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Je to jen relativně nenucená připomínka politikům i automobilkám, že lidé mají na koupi auta vždy pouze určité množství peněz. A pokud nedosáhnou ani na nový vůz, ani na ojetinu, nekoupí nic. Nový elektromobil teprve ne.

Průměrná hrubá česká mzda v loňském roce vystoupala na 40 tisíc korun. Neznamená to pochopitelně, že by takovou sumu brali všichni, naopak na ni většina lidí nedosáhne. Pro nás nicméně v tuto chvíli není podstatná samotná suma, jakožto bod, od kterého se můžeme odpíchnout. Pokud totiž berete oněch 40 000 Kč a nemáte pranic ušetřeno, pak měsíčně můžete utratit jen asi 32 tisíc Kč podle toho, jak velké daně platíte. Či více, pokud si půjčíte, takovou sumu je nicméně třeba vrátit. A obvykle s úroky, což znamená, že po měsíci vyhazování z kopýtka přijde pár měsíců utahování opasků.

Výše zmíněné informace obvykle chápou i malé děti. Poněkud paradoxně s nimi ovšem mají problém vysocí činitelé ve vládách či v automobilkách. Obvykle totiž zastávají názor, že lidé se jako mávnutím kouzelného proutku přesunou od spalovacích aut k těm elektrickým. Přitom bateriový pohon je výrazně dražší, zvláště pak v zemích, které nezavedly velkorysé dotace (které ovšem také jednou někdo bude muset zaplatit). Jeho využitelnost je nicméně o poznání nižší. Představa, že se tedy publikum vydá hromadně tímto směrem, je vysloveně naivní.

Vývoj v loňském roce jen potvrzuje, že lidé mají aktuálně hlouběji do kapes než po mnoho předcházejících let, kdy mzdy byly citelně nižší. Společnost Cebia totiž zmapovala trh s ojetými vozy, na nějž zejména předloni zamířilo více lidí než kdy dříve, neboť nových aut byl nedostatek a jejich cena řadu zájemců odradila. Od té doby navíc došlo ještě k dalšímu zdražování. Na první pohled by tedy bylo logické, kdyby se ojetin prodávalo stále více. Jenže do hry v mezičase zasáhl rekordní růst běžných životních nákladů.

Zatímco tedy předloni se prodalo 738 tisíc ojetých aut, loni šlo už jen o 661 tisíc. Tohle číslo ale zdaleka neříká celou pravdu, neboť v první polovině roku zájem stále mířil výrazně vzhůru, aktuální skutečností je pravý opak. Podle dat SDA se v prosinci prodalo o 32 procent ojetin méně než v předchozím roce, což je opravdu dramatický pokles. A i absolutní číslo je tak nízké, že se musíme vrátit do roku 2014, abychom našli nižší. Bude-li tento trend pokračovat, prodeje snadno klesnou nejníže za uplynulou dekádu či vůbec historii měření, není k tomu vůbec daleko.

Je to nakonec logické - když lidé mají hlouběji do kapsy, mnozí si již nemohou dovolit nakupovat ani na trhu s ojetinami. Došlo tedy i ke změnám nabídky. O 13,2 procenta poklesl dovoz ze zahraničí, a to na 161 186 ojetých aut. Jejich stáří nicméně zamířilo nahoru z 10,4 na 10,8 roku. To ovšem platí i u ojetin s českým původem, místo 7,7 roku zde máme rovných 8 let. Nicméně v předchozích letech bylo dovezeno velké množství novějších aut, celkové stáří vozového parku kleslo z 11,3 na 10,8 roku.

Zajímavé pak je, že klesl průměrný počet najetých kilometrů, a to o celých osm tisíc na 148 000 km. Částečně to bude dáno omezením ježdění v koronavirových časech, důvodem ale má být podle Cebie i častější stáčení tachometrů, neboť prodejci se takto snaží reagovat na často nereálné požadavky zákazníků. Výše průměrného stočení přitom činí neskutečných 95 tisíc kilometrů, pročež je nad slunce jasné, že u takového auta můžete v následujících letech počítat s daleko četnějšími i dražšími opravami a údržbou.

Lze pak už jen dodat, že průměrná cena aut vzrostla o 11,2 procenta z 259 na 288 tisíc korun. Nejžádanější pak znovu byla Škoda Octavia, zatímco v případě barev dominuje šedá. Pod kapotou se pak nejčastěji objevovaly dieselové motory, byť se jejich podíl dostal lehce pod 50 procent. Je to pořád pozoruhodně mnoho, negativní trend ale čekejme i nadále - v případě novějších aut dieselové jednotky nabídlo stále méně výrobců.

Zdroj: Cebia, SDA

Petr Prokopec