Autoforum

/

Foto: Jeep

Iluze, že to budou politici, úředníci či automobilky, kdo určí ráz trhu s novými vozy, se dál rozplývá. Jsou to zákazníci, kdo bude mít vždy poslední slovo, příběh nového Jeepu Avenger to ukazuje v plné nahotě už teď.

Popravdě řečeno mě vždy fascinovalo, jak moc někteří dokázali uvěřit tomu, že přechod na elektrická auta půjde nařídit shora. Že tomu uvěřili strůjci těchto plánů, nepřekvapí, stejně tak lze pochopit, že tomu dodnes věří „kazatelé elektrické víry”. Že tomu ale uvěřily samotné automobilky a jejich manažeři všeho druhu, je vskutku šokující.

Možná si nyní říkáte, že mimo jme my, že byli vždy nad věcí a se slovy: „Jen je nechte, až si pindají!” byli od začátku připraveni jet si svou a nechat ve výsledku trh přesvědčit strůjce oněch tlaků, že po jejich stejně nebude. Omyl, většina odpovědných osob, odhadem dobré tři čtvrtiny, tomu skutečně uvěřila, začala se za tento nesmysl „autonomně” prát a bojovat proti všem, kdo nastavují zrcadlo realitě a říkají, že císař je přece jen nahý. Byli jsme a jsme s tím konfrontováni skoro den co den.

Není přitom třeba bůhvíjakého intelektu, zkušenosti a erudice, aby člověk věděl, že v dostatečně dlouhém časovém období vždy zvítězí racionalita, vždy bude mít navrch vůle zákazníka. Ani jedno elektromobilům nefandí. A i kdyby tohle někdo ignoroval, čistě selským rozumem platí to, co se zřetelně ukazuje v poslední době - politici mohou donutit automobilky elektromobily vyrábět, nedokážou ale přinutit lidi, aby si je koupili.

Není to zkrátka tak, že někomu necháte jedinou možnost volby a tím tomu zajistíte odbyt. Tak to nefunguje, pakliže existují jiné alternativy, v tomto případě třeba miliardy ojetých aut s životností v řádu desítek let. Jak pravil jeden z moudřejších manažerů německé automobilky, který se řadí mezi mé známé a zdravě pochybující: „Aby si lidé něco koupili, musí na to mít a musí jim to k něčemu být. Ani jedno v případě elektromobilů neplatí.”

Navzdory tomu všemu se mnozí výrobci, ač leckdy sami pochybující, vydali na elektrickou zteč. A postupně naráží, o tom se teď mluví skoro každý den. Někteří jsou svým způsobem rádi, protože na elektromobily zase tak moc nevsadili, jiní dogmaticky trvají na naplnění původních cílů, většině ale nezbude než se přizpůsobit realitě, ať si kdo chce říká co chce. Dříve stáli před dilematem: Nabídneme elektromobily, nebo budeme mít problémy s politiky, úřady a aktivisty. Nyní stojí před dilematem: Nabídneme také něco jiného, nebo zkrachujeme. Politici, úředníci a električtí evangelisté jsou rázem na druhé koleji, následovat jejich vůli už není alternativou.

Nevyhnutelnost této cesty ukazuje příběh Jeepu Avenger, který se loni v září představil s tím, že bude jen elektrický. Označili jsme to za ztrátu smyslu pro realitu, protože to prodejně prostě nemohlo fungovat. Mateřský Stellantis to pochopil záhy a už v listopadu začal nabízet spalovací verzi, ke které si nechal konstrukcí vozu otevřená vrátka. Udělal dobře, neboť zájem na pár prvních trzích byl tak velký, že firma auto záhy začala prodávat i jinde. Dnes je k mání také u nás a přes velmi omezenou dostupnost už prodejně válí (v Česku 12:7 prodaným vozům za poslední dva měsíce). A stejně je tomu v celé Evropě, touto optikou je převaha benzinů vzhledem k dřívějšímu začátku prodejů ještě podstatně vyšší. Automobilky se i kvůli tomu už staví na zadní, protože vidí, co vede k prodejním úspěchům. A co vede leda do záhuby.

Stellantis tak nelenil a ten samý původně jen elektrický Jeep Avenger nyní nabídl s dalším spalovacím motorem. Aby to vypadalo fresh, cool a trendy, říká mu e-Hybrid, tohle je ale hybrid asi jako motorová pila s LED svítilnou na baterky. Auto je mild-hybrid s 28koňovým elektromotorem, který se přidává ke stokoňové přeplňované jedna-dvojce (opět tříválec), 6stupňové dvouspojkové automatické převodovce a prťavým lithium-iontovým bateriím, které nelze samostatně nabíjet. Auto tak může jet na elektřinu jen v kolonách (do 30 km/h) maximálně 1 km, což není špatná věc. Výsledkem je ale hlavně kombinovaná spotřeba 5,1 l na 100 km a normovaná produkce CO2 mezi 111 a 114 g/km, což Stellantisu pomůže ušetřit 15 % pokut za nadlimitní emise. S elektromobilem by ušetřil 100 %, ale to by ho někdo musel kupovat, že?

A to se neděje, podle dat JATO Dynamics je sympaticky střižený Avenger docela slušný hit, během pár měsíců prodejně vyrovnal ostatní nejprodávanější modely (Renegade, Compass), děje se tak ale naprosto dominantně díky spalovacím verzím, kterých se prodává skoro 70 procent ze všech dodaných aut. A to Stellantis jejich produkci škrtí. Co kdo čeká, že firma udělá? Řekne: Ale ne, kupte si tu skvělou elektrickou verzi, je o 400 tisíc dražší, bude vám napůl k ničemu a za 8 let bude skoro bezcenná? Nikoli, přizpůsobí se realitě, do nabídky přihodí další dominantně spalovací verzi, která má aspoň o něco lepší bilanci CO2 a jede dál. Přece elektřinou nepohřbí sama sebe, proč by to dělala? Pud sebezáchovy je vždy tím nejsilnějším.

Stručně řečeno: Vítejte v tržní realitě. Iluze, že to budou politici, úředníci či automobilky, kdo určí ráz trhu s novými vozy, se dál rozplývá. Bylo to a bude to nevyhnutelné do chvíle, dokud se elektromobily nestanou konkurenceschopným produktem. Tím dnes nejsou a to je jeden jediný důvod, proč se jejich vnucování bráníme. Nechceme si kupovat méně za více jen proto, že si to někdo usmyslel.

Plány nabízet Avenger jen na baterky jsou definitivně minulostí. Foto: Jeep

Zdroje: Jeep, JATO Dynamics, SDA

Petr Miler