Autoforum

/

Foto: ADAC Presse

Pokud máte pocit, že lidé s násobně vyššími příjmy neřeší, jestli stojí benzin 40 nebo 50 Kč, mýlíte se, ovlivňuje to i jejich chování. Jistě také proto politici konají i v Německu a Nizozemsku, u nás dál strkají hlavu do písku.

Válka na Ukrajině začala již před více než měsícem. Ze země kvůli konfliktu utekly miliony lidí, přičemž pomocnou ruku jim podala také Česká republika. Naši vládu je v tomto ohledu třeba ocenit, jedním dechem je ale třeba říci, že zatímco v mezinárodních vztazích můžeme jít příkladem, kroky spojené s českou kotlinou jsou spíše tristní.

Jak jste si totiž sami mohli ověřit na vlastní kůži, za poslední týdny zdražuje kde co, zejména pak pohonné hmoty. Litr benzinu či motorové nafty se v závislosti na čerpací stanici pohybuje mezi 40 a 50 korunami, což je dříve nevídaná úroveň. Nejde navíc jen o jednotlivé motoristy, vysoké ceny pohonných hmot se logicky promítají i do cen veškerého zboží, které se po silnicích přepravuje. Spotřební daň je pro každého součástí ceny, kterou prostě musí zaplatit a musí s ní také kalkulovat ve svých vlastních cenách.

Současně je třeba dodat, že ze spotřební daně se nehorázně platí i daň z přidané hodnoty, stejně jako ze samotné ceny paliva. Pokud tedy cena benzinu či nafty vzroste, stát dále vybírá nezměněnou spotřební daň (je stanovena v Kč na litr), z té od soukromých osob nezměněnou DPH a ještě zvýšenou DPH z vyšší ceny paliv. Je tedy úplně bez problémů možné, aby stát snížil spotřební daň a přesto vybíral na palivech stejné sumy, pokud mu na tom tak záleží - vyšší DPH z ceny samotného paliva pokles spotřební daně vynahradí. Přesto u nás vláda něco takového odmítla a zcela nepokrytě rýžuje na obyčejných lidech, kteří bez přemýšlení posílají miliardy na pomoc Ukrajině. Nepřijde nám to v pořádku a není divu, že kritiky přibývá.

Dá se navíc čekat, že nespokojenosti v následujících dnech jen přibude. Od. 1. dubna totiž dochází na snížení daňové zátěže u paliv i v takovém Nizozemsku, kde jinak hází majitelům spalovacích aut pod nohy jeden klacek za druhým. Benzin tam bude levnější o 17 eurocentů (cca 4,20 Kč), motorová nafta pak o 11 eurocentů (2,72 Kč). Tamní politici tak reagují na momentální bezprecedentní situaci, Nizozemce přivedla k nemalým úsporám. Jakkoliv totiž ceny paliv vzrostly o 30 procent, obraty z jejich prodeje se zvýšily jen o 15 procent.

Co přesně to znamená? V podstatě to, že tankování poloprázdných nádrží namísto plných je v zemi tulipánů novou realitou. Může to znít překvapivě, více si ale mnozí motoristé ani v této bohaté zemi nemohou dovolit. Jak dodává společnost ING, takový stav je pohromou pro tamní ekonomiku, neboť pokud lidé vloží veškeré své peníze do nádrží svých aut, nebudou chodit do restaurací a podobně. Navíc benzin a nafta se musí dovážet, peníze za ně tak de facto končí mimo Nizozemsko.

S podobným uvažováním lze snadno souhlasit, ostatně i proto k redukci daňové zátěže hodlá přistoupit také Německo. Spolková republika již oznámila, že zavedeno bude přechodné tříměsíční období, během kterého bude daň i benzinu snížena o výrazných 30 eurocentů (7,42 Kč) a u nafty o 14 eurocentů (3,46 Kč), neboť u nafty je už nyní nižší. Vzhledem k jejím vysokým cenám bychom možná volili jiný poměr, ovšem každý krok se počítá. V Česku můžeme počítat jen s ničím nebo skoro ničím.

Inspirují se těmito kroky čeští politici? Zatím s tím příliš nepočítáme, což může pro naši ekonomiku znamenat další rány. Pokud totiž levnější pohonné hmoty i potraviny budou nejen v Polsku, ale také v Německu, pak minimálně lidé v pohraničí již u nás nakupovat nebudou. Souběžně s tím bude jen narůstat nevraživost. Je tedy třeba udělat reálné kroky, které něčemu pomohou, ne si jen přes biosložky - jakkoli nejsme jejich příznivci - vyřizovat účty s dřívější opozicí.

Zdroje: Freie Presse, ING

Petr Prokopec