Autoforum

/

Foto: Ford

Máte z vyjádření některých manažerů pocit, že současný automobilový průmysl padl do rukou schizofreniků? Pak vás slova Jima Farleyho asi na jiné myšlenky nepřivedou. Značka se bojí Číňanů, současně ale dělá vše proto, aby jim co nejsnáze podlehla.

Svého času patřila naše rodina mezi významné zákazníky českého zastoupení Fordu, během pár let jsme u modrého oválu nakoupili více než dvě desítky aut. Primárně šlo o Transit určený k rozvozu zboží, stranou zájmu nicméně nezůstala ani osobní auta jako Mondeo, Escort či Focus. Naposledy u nás nicméně modrý ovál zabodoval s Fiestou páté generace, která se vyráběla do roku 2017. Automobilka totiž následně i navzdory celoevropskému pádu prodejů začala nabírat sebevědomí. Kromě toho si usmyslela, že lépe publikum zaujme, když její řízení a podvozek budou spíše průměrné než excelentní.

Co přišlo poté, připomíná jízdu na horské dráze. Jen s tím, že Ford letěl už pouze dolů, a to opravdu hrozivou rychlostí. Ještě před příchodem koronaviru totiž automobilka na starém kontinentu prodávala přes milion aut ročně. Již to představoval pád z někdejších výšin, který vyústil v masivní propouštění, automobilka však na základě reorganizace vyhlížela už jen samá pozitiva a sociální jistoty. Nic z toho však nepřišlo, místo toho se loni prodalo jen lehce přes půl milionu aut. Vedení Fordu ale zjevně usoudilo, že i takové registrace jsou vlastně ještě příliš vysoké.

Došlo tedy na přehodnocení dosavadní strategie a další, tentokráte již totální reorganizaci. Modrý ovál se totiž rozhodl, že když už nemá štěstí se spalovacími vozy, zkusí dobýt svět s pomocí těch elektrických. Mondeo je tak na starém kontinentu již definitivně minulostí, Fiesta skončí letos v létě a Focus dostane padáka za dva roky. Někdejší bestsellery, které svého času začínaly na lidových cenách, nahradí bateriové vozy, které si bude moci dovolit jen málokdo. Ford navíc sázkou pouze na ně riskuje více než kdy předtím, neboť závislost na Číně je v této oblasti automatická. A navíc se mnohem více vystavuje jejich konkurenci - Číňané nabízí stále více elektromobilů, které umí nabídnout levněji než evropské či americké značky.

V tomto kontextu je až neuvěřitelným paradoxem, že právě Číňanů se šéf automobilky Jim Farley bojí nejvíce. CEO modrého oválu totiž nově uvedl, že větší hrozbou pro jím řízenou značku jsou Geely, BYD, Great Wall či SAIC, nikoli General Motors či Toyota. Být investorem, pak v takové chvíli požaduji jeho okamžitou rezignaci, neboť Farley připomíná člověka, který si dobrovolně vyleze na stoličku a strčí hlavu do oprátky. Následně pak sice vykřikuje, že chce žít, i když z oné židličky zrovna dobrovolně skáče.

„Jak je po nákladové stránce porazit, když jejich odbyt je pětkrát vyšší, než je ten váš?“ ptá se Farley. Na jeho otázku existuje snadná odpověď - stačí jen, aby Ford vyráběl taková auta, jaká od něj lidé již více než sto let kupují, a také maximalizovat svůj odbyt. Ford ale kráčí přesně opačným směrem - zavelel k urychlenému přechodu k elektromobilům a otevřené chce prodávat méně dražších vozů.

Pokud navíc mají být ryze elektrické, znamená to, že se Číňanům vydává na milost nejen po obchodní stránce, ale stává závislým na Číně resp. tamních firmách i v případě dodávek nezbytných komponentů. Říše středu má totiž pod palcem jak těžbu vzácných kovů, tak jejich rafinaci. K obojím je navíc využívána levná uhelná energie. A aby toho nebylo málo, ve srovnání s těmi západními jsou tamní mzdové náklady minimální. I my se můžeme jen ptát: Jak chce tohle Ford porazit?

Čína má navíc v rámci elektromobility značný náskok, ostatně třeba BYD původně začínal jako výrobce baterií. Kde přitom značky z Říše středu zaostávali a kde se jim ani nyní, po mnoha letech snah, nedaří, to jsou technologie spalovacích motorů. Jenže zrovna od těch hodlá Ford ustoupit. Onu analogii se zmíněným oběšencem tak značka ještě umocňuje. Nejenže vyleze na stoličku, strčí hlavu do oprátky a skočí. Ale ještě souběžně dává poslední rozhovor, ve kterém zmiňuje, že díky tomu bude líp. Neuvěřitelné.

Zdroj: Reuters

Petr Prokopec