Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Zdá se to v tuto chvíli být podstatnější otázkou, než zda být či nebýt. Herbert Diess se k ní vyjádřil pro německý Spiegel a z jeho slov lze vyčíst dávku optimismu, jiní ale stejnou situaci takto nevnímají.

Není tajemstvím, že automobilkám chybí různé komponenty, zejména pak čipy. Situace přitom není růžová hlavně u Volkswagenu, který v letošním roce vyrobil ve Wolfsburgu pouze 300 tisíc aut. To je nejhorší údaj od roku 1958, neboť za poslední dekádu měla továrna každý rok na kontě minimálně 780 tisíc vyrobených vozů a těsně před příchodem koronavirové pandemie dosáhla dokonce na 1 milion exemplářů. Razantní pád je tedy jasně patrný, přičemž koncern bude tento výpadek stát nemalé peníze. Šéf VW Group Herbert Diess nicméně věří, že krize v dohledné době skončí. Jen málokdo mu ovšem dává zapravdu a nakonec ani on nezní moc přesvědčivě.

„Dokážeme vše překonat, snažíme se s nastalou situací vyrovnat. A doufám, že to nejhorší máme za sebou,“ sdělil Diess. Zároveň nicméně dodal, že „ani v příštím roce nebudeme schopni vyrobit tolik aut, kolik bychom chtěli“. To znamená, že s nedostatkem čipů bude automobilová branže zápasit i v následujících měsících. Dle Pata Gelsingera, šéfa Intelu, který patří k největším výrobcům nedostatkového komponentu na světě, nicméně krize bude spojena i s rokem 2023. Má totiž opravdu hluboké kořeny.

Abychom pochopili, proč je situace taková, jaká je, musíme se vrátit do roku 2019. Tehdy celosvětové prodeje čipů klesly o podstatných 12 procent, což jejich výrobce donutilo snížit výrobní kapacity. Analytici pak sice naznačovali, že v roce 2020 jejich spotřeba o 5,9 % zase naroste, ovšem kartami výrazně zamíchal koronavirus. V důsledku uzavřených továren totiž začaly automobilky své objednávky ještě více stornovat. Kvůli práci z domova naopak začala růst poptávka výrobců elektroniky.

Na počítače či mobilní telefony jsou nicméně třeba mnohem komplexnější čipy než na automobily, přičemž zisk z nich plynoucí je vyšší. Výrobci se proto přeorientovali na jiné odběratele, což znamená, že došlo také na přebudování továren. Ty ovšem již na výrobu starších produktů nemají kapacitu, většina totiž momentálně jede na 96 procent. Jedná se přitom o maximum možností, zbývající procenta totiž padají na nutnou údržbu.

Naději nepřinášejí ani nové továrny, neboť ty nelze postavit ze dne na den. Sony třeba nový provoz na postarší čipy otevře až v roce 2024, přičemž ve stejném období hodlá nové podniky otevřít také Intel. Do té doby je ovšem třeba počítat s problémy. Dokládá to i společnost GlobalFoundries, která v říjnu oznámila, že má vyprodané kapacity do konce roku 2023 i v důsledku toho, že mnohé firmy nakupují více než potřebují, aby se zásobily.

Je tu navíc ještě jedna stěžejní okolnost, která není zdrojem optimismu, jaký naznačuje Diess. Integrované obvody, po kterých je v současné době asi největší poptávka, totiž v onom roce 2019 stály zhruba 1 dolar (cca 23 Kč). Nyní se však prodávají i za 150 USD (3 310 Kč) za kus. I to je důvod, proč jsou nová auta stále dražší.

Diessovi tedy sice můžeme věřit, že VW Group krizi překoná, nic ale nenasvědčuje tomu, že by konec konec v dohledu - přijde spíše až v roce 2023. V té chvíli ale dost možná výrobci budou řešit zcela jiné problémy. Stále více investorů v čele s Warrenem Buffetem totiž poukazuje na očekávaný pád akciových burz, jenž vyústí v ještě větší finanční krizi, než jaká nastala v roce 2008. Zatímco tedy aktuálně není co kupovat, za rok či dva pro změnu mohou výrobcům chybět zákazníci.

Zdroje: Spiegel, Wired

Petr Prokopec