Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Na rozdíl od aut, která se kvůli témuž stala v posledních týdnech středem pozornosti, to tady můžeme brát s lehkostí, neboť lidé se zálibou v řízení si ho stejně nekoupí. Jinak ale názorně ukazuje, k jak marným výsledkům dospějete, když konstrukci aut postavíte kolem plnění té či oné normy.

Jen málokrát jsem při svezení s některým z moderních aut podlehl takové skepsi a deziluzi jako při jízdě s některým z dobíjecích hybridů. I jinak velmi dobré vozy jako Škody Octavia a Superb jsou ve verzích iV zdevastované tím, co jim plug-in hybridní pohon sebral i vzal. Běžně docela lehkonohá auta jsou najednou těžkopádná ve smyslu pociťované hmotnosti i ovladatelnosti. Komfortní podvozek je rázem tvrdý a hlučný, nenuceně a homogenně servírovaná dynamika je přerývavá a ve výsledku ani nevíte, co kdy dostanete.

Zrovna tyto dva vozy spojují motor 1,5 TSI s elektromotorem. A pokud tomu druhému dojde šťáva z baterek, máte v rukou jen o poznání těžší auto, které si ale musí vystačit s pořád tím samým výkonem toho samého spalovacího motoru. A vlastně ani to ne, pokud například jedete po Německu, poznáte, že od určité rychlosti se elektromotor do práce nezapojuje nikdy - neřeknu vám teď z paměti, jaká rychlost to byla, ale třeba od 180 km/h už hybridní pohon není hybridní, je už jen spalovací, z hybridu se tak stává mrtvá váha. A to je pak nemohoucnost...

Pokud vás zajímá, jaký rozdíl mezi těmito dvěma verzemi je, pak u posledního Superbu iV jde o 1 559 vs. 1 853 kg. Bavíme se tedy skoro o 300 kilech (!) navíc, které auto devastují skrz naskrz. Co mu tedy přidávají? No pohádkovou spotřebu přece. Například Škoda u Superbu iV uvádí 1,2 - 1,5 l/100 km. Tak to je zázrak, boží dílo, chvalme hybridní Superb! Akorát že je to jedna velká lež, jak nedávno musel konstatovat i Fraunhoferům institut.

Superb iV - stejně jako snad všechny ostatní dobíjecí hybridy - je zkrátka jedna velká pojízdná marnost a to nejhorší, nikoli to nejlepší ze světů elektrických a spalovacích vozů. Autu toho bere tolik, tolik. Je prkennější, uživatelsky méně příjemné, kvůli o hodně vyšší hmotnosti reálně méně efektivní, má také o 135 litrů menší kufr... Jediné, co přibude, je chvilkově lepší dynamika, ale jak moc?

To nakonec dobře ukazuje modernizace právě Superbu iV, které se Škoda dopustila. Zatímco dosud nabízela verze iV maximálně 150 kW alias 204 koní výkonu, nově je k dispozici pro varianty Laurin & Klement a Sportline výlučně provedení s kombinovaným výkonem 200 kW alias 272 koní. Auto tedy spojuje benzinový motor 1,5 TSI o 130 kW alias 177 koních s elektromotorem o výkonu 85 kW neboli 115 koních, baterie má netto kapacitu vždy stejných 19,7 kWh.

To z vozu dělá nejvýkonnější Superb v nabídce, protože žádná jiná varianta dnes 272 koní nemá. Tak to zní skoro jako žádoucí verze. Jenže podívejme se na dynamiku - zrychlení z 0 na 100 km/h za 7,1 s a nejvyšší rychlosti pouhých 225 km/h odpovídá výše zmíněnému. Tedy maximálka je dosahována jen na benzinový motor a zbytek autu nikam nepomáhá (zásadně slabší 204koňová verze 2,0 TSI jede až 248 km/h!) a pro akceleraci je výkon navíc zabíjen nadváhou a výkonovou nestabilitou. Slabší Superb 2,0 TSI s 265 koňmi udělá stovku za 5,6 sekundy, což je asi o dvě ligy jinde, reálnou maximálku má daleko za hranicí elektronicky omezených 250 km/h.

Ke cti Škodě budiž, ze autu posílila brzdy, ale jinak? Ukazuje tím až smutně nápadně, jak marnou koncepcí plug-in hybridy jsou. Čím má tohle auto kohokoli reálně okouzlit? Neexistuje absolutně žádná skutečná výhoda, je to varianta všem horší než libovolná, dokonce ani ne srovnatelná spalovací verze. Taková varianta 2,0 TDI se 142 kW je vedle plug-in hybridu hotová lehkonohá (1 734 kg i s pohonem 4x4, iV je předokolka) raketa (až 238 km/h), která reálně jezdí od 5,6 litru nafty v kombinaci bez ohledu na cokoli. Vybité iV to možná zvládne též, ale ve formě těžkopádnějšího, stabilně pomalejšího auta. Tak iV musí být levnější, ne? No, není, stojí od 1 360 000 Kč jako L&K, vrcholný diesel je ve stejné výbavě i 15 tisíc Kč levnější.

Je to nesmysl, auto postavené kolem absurdních norem měření spotřeby a emisí CO2, pro které je spotřebovaná elektřina vzduch, i kdybychom ji vyrobili z nafty. To pak na některých trzích dává „účelový smysl”. Ale jinak? Je to taková lidštější ukázka tuposti technického řešení aut jako nové Audi RS5.

Pozitivní je na tom snad jen jedno - zatímco RS5 je zdrojem nekonečné beznaděje coby zabité auto pro nadšence, Superb iV dostanou jako služebák lidé, kterým to bude vesměs jedno. Tepláková souprava, kabel dej si doprava... A tak skončí v pravé kapse kufru jako nikdy nepoužívané příslušenství, lidé budou s tímto autem jezdit za 7 až 10 litrů benzinu podle stylu a všichni se budeme tvářit, jak šetří přírodu, protože papírově přece bere 1,2 litru.

Znovu, absurdní. Pokud tohle musí používat zhruba čtvrtina těch, kteří Superb dostanou v práci (soukromých kupců je minimum), je mi jich líto, jsou součástí bruselského kabaretu. A zas jednou nechápu Škodu, proč tuhle virtuální realitu s nadšením podporuje, srdce každého solidního technika musí při práci na této verzi krvácet...

Zdroj: Škoda Auto

Petr Miler