Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

A u drahých aut jsou rozdíly ještě větší. Je to zjevná lež od prvního momentu, přesto se stejným směrem vydávají další a další auta od dalších a dalších značek. Není divu, že před tímto nesmyslem nemůže zavírat oči ani Fraunhoferova společnost pro rozvoj aplikovaného výzkumu.

Plug-in hybridy jsou jedna velká lež. Mluvili jsme o tom už mnohokrát, po odhalení absurdního nového Audi RS5, která s tímto pohonem stojí a padá, ale nastal ideální čas znovu nahlédnout benzin-elektrickému pohonu pod pokličku. Této problematice ve své studii aktuálně věnuje i Fraunhoferova společnost pro rozvoj aplikovaného výzkumu, která je lépe známá jako Fraunhoferův institut v Karlsruhe nebo prostě jen Fraunhofer.

Jeho výsledky jsou po analýze dat z přibližně 1 milionu aut, která byla vyrobena v letech 2021 až 2023, skutečně zdrcující, jsou ještě výmluvnější než v případě jiných podobných zkoumání. Než se k nim ale dostaneme, zůstaneme na chvíli u zmiňovaného RS5, neboť to je velmi křiklavým případem nesmyslnosti plug-in hybridního pohonu.

Tento vůz by v méně praktické formě měl jezdit za 3,8 až 4,3 litrů na sto kilometrů, kombík má být žíznivější o 1 až 2 deci. Na auto, které váží skoro 2,4 tuny a má na kontě 639 koní, jsou to samozřejmě pozitivního hodnoty. Jenže Audi jich dosáhlo jen díky bateriím o využitelné kapacitě 22 kWh, která má stačit na více než 80 kilometrů bezemisního dojezdu. Neřešme nyní, jaké ježdění to bude, i z výsledků měření spotřeby je patrné, že ani šnečí jízdou, kterou se spotřeba měří, auto 80 km neujede. Ale to dnes není podstatné.

Klíčové je, že udávané spotřeby paliva je dosaženo jen díky doplněné elektrické energii, která je ale z hlediska měření nic, vzduch, vždy 0 g CO2 na 100 km. Pravda, automobilky dnes už musí uvádět aspoň spotřebu elektřiny v kWh, což i dělají (u Audi RS5 Avant jde o 18,7 až 17,8 kWh na 100), ale dál to neznamená nic. Pro lepší orientaci spotřebitele by šlo tuto elektrickou spotřebu přepočítat na palivo, dají se použít různé výpočty, třeba tento, konstanty zejména pro efektivitu fungování spalovacího motoru mohou být různé. S ohledem na pozdější vývoj dnes vezmeme v potaz 35% efektivitu fungování spalovacího motoru na benzin, v takovém případě RS5 Avant bere ekvivalent (vezmeme průměrné hodnoty) 4,2 litru benzinu přímo a 6,06 litru nepřímo přes elektrickou (18,25/3,01). Dohromady to máme 10,26 litru, velmi primitivním výpočtem.

Audi pro případ jízdy s vyčerpanou baterkou uvádí - ho ho ho - 10,2 až 9,6 litru. Sakra práce, není tedy vůbec těžké docela přesně spočítat, kolik takový plug-in hybrid bere optikou srozumitelnou pro každého normálního řidiče, není. Ale neříká se to, protože by se ukázalo, jak nic neřešící tento pohon je, a to se nechce. Tváříme se tedy, že auto jezdí za 4 litry a jen někde na sedmé stránce minuskulemi napíšeme, že to také může být 2,5krát tolik, když nebudete dobíjet baterku každých pár desítek km. Že to ale je ekvivalent 2,5násobku udávané hodnoty, i kdyby cokoli, protože energie do kol nevstoupí z boží vůle, to už se neříká vůbec.

Pak musí vstoupit do hry Fraunhofer, aby nám vědecky podal to, co chápe každý člověk používající selský rozum. Oněch milion zkoumaných plug-in hybridů se reálně v průměru dostalo se spotřebou na 5,9 l/100 km, tedy na trojnásobek oficiálně uváděného průměru, neboť deklarovaná čísla jsou někdy sakra směšná (Kodiaq iV na hlavní fotce 1,5-1,8 l/100 km, tak určitě...). Mezi jednotlivými vozy jsou pochopitelně rozdíly a čistě optikou spotřeby paliva jsou některé vozy kvůli častějšímu dobíjení uváděným hodnotám blíž než jiné, celková realita je ale pořád stejná. Auto nejezdí na vzduch nikdy, vždy potřebuje ke svému pohybu tu či onu formu energie. A brát v potaz jen jednu je vážně zavádějící.

Pak jsou tu „premianti”. Na vrcholu pyramidy v tomto ohledu stojí Porsche Panamera a Cayenne, které také mají jezdit se spotřebami mezi 3 a 4 litry, reálně s nimi ale nejde jezdit za méně než 10 litrů benzinu nebo ekvivalentu. Čím větší, těžší a výkonnější auto je, tím je reálná spotřeba pochopitelně vyšší, přes dobíjecí hybridní pohon se dá ale vylhat leccos. Proto jsou také prémiová auta (často výkonná SUV apod.) spojena s nejvyšší, až sedminásobnou přetvářkou. Že by odtud byl pojem „sedmilhář”?

Ale humor stranou. Porsche k námitkám výzkumníků říká, že s používáním aut ze strany jeho zákazníků je spojen „jiný vzorec chování“. Což je na jednu stranu pravda, neboť pokud se tváříte, že elektřina je nic, pak o výsledku rozhodne to, jak často auto dobíjíte či ne, což je nakonec i podstata odlišných zjištění Fraunhoferu. Naší hlavní námitkou ale je, že elektřina není nic a dá se přepočítat na ekvivalent benzinu či nafty a lež odstranit dokonce bez hledu na „vzorec chování“ uživatele. Pak zkrátka bude výsledek téměř stejný bez ohledu na to, jak auta budete dobíjet, protože budou pořád jezdit za spotřebu „něčeho” přiměřenou svému výkonu, hmotnosti, velikosti apod. Ignorace tohoto faktu je největší hybridní lží.

Bez ohledu na to, které z této optik dáváte přednost, je ale na celém výzkumu zajímavé, že s podobnou studií institut přišel už v roce 2022. Tehdy reálná spotřeba plug-in hybridů činila 4,4 litru na 100 kilometrů. Aktuálně jsme na 5,9 litru reálně, zatímco udávané hodnoty dál klesají s tím, jak se auta typu Audi RS5 šíří nabídkou. Co dodat?

Snad jen: Není na čase přestat hrát tuhle hloupou zelenou hru a dělat zase auta co možná reálně nejefektivnější (tedy mj. co nejlehčí a s výkonem tomu odpovídajícím, aby dosahovala kýžené dynamiky) místo toho, abychom vytvářeli 2,4tunová 639koňová monstra pálící i gumy i brzdy jako zběsilá a označovali je za spásu planety? Je to tak očividně nesmyslné, že to už to snad nemůže být zjevnější...

Zdroj: Fraunhofer

Petr Prokopec