Autoforum

/

Foto: Spyker

Jeho auta můžete označit za krásná i kýčovitá, jeho šéfa za nezmara i šmelináře. Jedno ale Spykeru upřít nelze - dokola dokazuje, že motto firmy nemusí být jen vzletná fráze, která se dobře vyjímá v propagačních materiálech.

Nulla tenaci invia est via, tak zní motto automobilky Spyker, které se na několika místech objevuje i přímo na jejích vozech. Pokud vás latina ve škole minula, česky bychom to přeložili tak, že pro houževnaté není žádná cesta neschůdná. A Spyker se ukázal být houževnatým jako málokterá jiná automobilka, hlavně pak díky člověku, který ji v roce 1999 po 73 letech nečinnosti zkusil vdechnout zpátky život. A od té doby to nevzdal.

Jde o Victora Mullera, nizozemského byznysmena, který Spyker s proměnlivými úspěchy a navzdory několika krachům křísí už 27. rokem. Posledních pár let se zdálo, že s jeho snahami je amen, ale protože... nulla tenaci invia est via, zkouší to znovu. Oprášil tedy to, co mu ze Spykeru zbylo v rukou, vzal 600 tisíc Eur, by dostal prostor na Týdnu aut a vyrazil tam se znovuzrozeným modelem C8 Preliator. Přesně ten nyní máme před očima.

Není to konstrukčně nový vůz, ani zdaleka, ale v tomto - snad pro jednou - Mullerovi přeje štěstí. Kdyby před pár dekádami někde vytáhl morálně 17 let staré auto, protože C8 skutečně pamatuje rok 2009, lidé se mu vysmějí. Ale protože automobilový průmysl dělá v posledních letech absurdní úkroky stranou a sporťáky střižené podle klasických receptů získávají na popularitě natolik, že je najednou dělá i McLaren, je v podstatě ve správný čas na správném místě. S hromadou dílčích vylepšení najednou Preliator vypadá lákavěji než kdy dřív, i když vkusu každého jistě nesedne.

Spyker tedy označuje vůz za úplně novou stavbu, ne jen přepracovaný C8 druhé generace, ale tomu prostě nevěříme. Dá se čekat, že vůz prošel rozsáhlými úpravami, aby byl aktuální, ale kde by jinak firma, která se teprve nedávno dočkala formálního restartu, vzala čas a kapacity na vývoj kompletně nového vozu? To se jednoduše nemohlo stát, čemuž nakonec napovídá i evoluční vzhled zevnějšku i kabiny. Jakkoli také zde se změnilo mnohé.

Vnější design byl - zde doslova - vyšperkován hromadou detailů z růžového zlata, které kontrastuje s relativně se světlejším zelenými lakem. Auto také dává ještě víc na odiv původ Spykeru v letectví, když je karoserie posetá kanály NACA a kola pro změnu připomínají vrtule. Ani to není dost - zadní světla působí jako tryskové motory při forsáži, ploutev na střeše připomíná směrovku. Od střechy k motoru se pak táhne žebrování, které má být pro změnu poctou modelu C1 Aerocoque z roku 1919.

Působí to celé velmi neskromně, až kýčovitě, ale řadě lidí kupující ultra-exkluzivní sporťáky nebude tento styl cizí. To samé platí o interiéru plném toskánské kůže, zlata a dalších cenných kovů. Všude také vidíme tzv. isogrid, mřížku tvořenou vzájemně propojenými trojúhelníky, což je další inspirace leteckým průmyslem. Rozhodně to celé nepůsobí skromně, tuctově či odbytě, nás ale jako vždy zajímá hlavně technika.

Dlouho se spekulovalo o tom, jaký vůz dostane motor. Nakonec je jeho srdce znovu od Audi, se kterým Mullera pojí dlouholeté vazby. Výkon tedy generuje čtyřlitrový osmiválec s dvojitým přeplňováním, který posílá na zadní kola výkon až 800 koní a točivý moment maximálně 1 000 Nm. Děje se tak prostřednictvím šestistupňové manuální převodovky coby jediné volby, která autu jistě přihraje spoustu zájmu. Dynamika zatím nebyla velkým tématem, Spyker ale hovoří o maximální rychlosti „přes 350 km/h” a „stovce pod 3 sekundy”. Tušíme, že ke štěstí by to mohlo stačit...

Manuální převodovka je ale zkrátka větší téma, zvlášť když jde o klasické mechanické řazení a žádnou moderní simulaci, tedy přesně to, čím aktuálně ohromil McLaren. Preliator si navíc v kabině zachovává typicky odkrytý mechanismus řazení, které si lepší i horší chvilky s ním dovolí vychutnat do krajnosti. Klasické je tu i vše ostatní - jedinou obrazovkou, která se nachází v kabině, je head-up displej. Jinak prý Spyker zvolil „záměrně analogová” řešení, která jdou na ruku aktuálním choutkám klientely.

Automobilka uvádí, že sériová výroba je v plnému proudu a produkce každého vozu zabere zhruba 2 100 hodin práce. Vzniknout takto má jen 25 nových Preliatorů pro celý svět, a byť cena vozu oficiálně oznámena nebyla, mé zdroje v Nizozemsku hovoří o startovní ceně v přepočtu 34 milionů Kč za kus. To by vlastně na poměry podobných specialit nebylo tolik...

Spyker říká, že pokud bude s touto staronovinkou slavit úspěch, přijdou další modely včetně prvního SUV. To víte, po všech patáliích bychom na Spyker dvakrát nesázeli, ale... nulla tenaci invia est via. Lépe rozdané karty Victor Muller zřejmě ještě neměl.

Zdroj: Spyker

Petr Miler