Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Dnes snad není větší automobilky, která by s touto myšlenkou alespoň nekoketovala. A z jejich pohledu to není problém chápat, jde o potenciální zdroj peněz. Jenže je někdo musí zaplatit a zákazníci tím z naprosté většiny nadšeni nejsou.

Není žádným tajemstvím, že nová auta za posledních pár let opravdu razantně podražila. V roce 2013 jste třeba Škodu Octavia mohli pořídit za 334 900 Kč, a to s přeplňovanou čtyřválcovou jedna-dvojkou pod kapotou. Dnes vám nicméně tato suma nestačí ani na Fabii osazenou litrovým atmosférickým tříválcem. Octavia totiž poskočila do zcela jiných sfér a startuje na 519 900 Kč, přičemž motorem 1,0 TSI zrovna nenadchne, jakkoliv z něj značka alespoň vydolovala 110 koní, zatímco ona jedna dvojka jich nabízela pouze 85 (ovšem 105koňová varianta stála pořád 362 900 Kč).

Za tímto zdražováním nestojí jen dopady koronavirové pandemie či konflikt na Ukrajině, k růstu cen prakticky pořád stejných aut začalo docházet již dříve za obecně velmi stabilní cenové hladiny. Stalo se tak v důsledku „zelených” snah EU zasahujících jak přímo konvenční modely, tak především vynucujících si obří investice do elektromobility. Problémy z posledních dvou let nicméně vše ještě umocnily, načež vlastně není překvapivé, že stále více výrobců zvažuje model pravidelných plateb za některé výbavové prvky či funkce. Tím jsou míněny úhrady zasílané zákazníky automobilkám i poté, co už je auto jejich. V případě některých funkcí budou nezbytné, u jiných pak volitelné, a získat tak dodatečně půjde věci, o které jste při koupi neprojevili zájem.

Již z daného popisu je zřejmé, že minimálně hardwarové komponenty jsou již součástí vozu. Opětovná platba za jejich používání tak nezavání zrovna férovým přístupem, což si ostatně většina lidí i myslí. Jak totiž v rámci nedávného průzkumu zjistila společnost Cox Automotive, hned 75 procent respondentů dodatečné platby odmítá. Kromě toho si pak 87 procent dotázaných myslí, že dálkové nastartování motoru, vyhřívaná sedadla, autonomní brzdy a monitoring jízdních pruhů by měly být součástí standardu, zrovna tyto prvky jsou ale nezřídka nejen příplatkové, ale i předmětem oněch pravidelných plateb.

Jak navíc společnost Cox Automotive dodává, ani oněch zbývajících 25 procent neskáče při pohledu na další platby zrovna nadšením. Této skupině totiž kupříkladu nevadí, když by v budoucnu měla platit za autonomní brzdy či systém vyhledávající ukradené vozidlo. S čím ovšem již mají problém, to jsou třeba platby za připojení vozu k internetu. Stejně tak je jen velmi malá část dotázaných z oněch 25 procent ochotná platit u elektromobilů za prodloužení dojezdu.

Je otázkou, co si z průzkumu vezmou automobilky. Nepočítáme však s tím, že by od předplatného ucukly, spíše dojde k přehodnocení zpoplatnění některých prvků, které zákazníky dráždí. Tak či onak je jisté, že dojde k dalšímu růstu cen - buď přímo nebo nepřímo, vyhnout se tomu s ohledem na aktuální fungování zejména evropského světa nepůjde.

I tak mohou výrobci splakat nad výdělkem. Dnešní mobilní telefony totiž často zastanou hned několik funkcí, které jsou jinak v autech zpoplatněny. A platit znovu za aktivaci vyhřívání sedadel, když topnou spirálu již v sedačce máte, protože pro automobilky je levnější je vyrábět unifikované? Tomu se říká odvaha, se kterou se nezávislí technici dříve nebo později vypořádají po svém. Ostatně, k nepobavení VW se to děje už dnes.

Zdroj: Cox Automotive

Petr Prokopec