Autoforum

/

Foto: Tesla

Hotové tsunami automobilek, které přebírají dobíjení Tesly jako svůj vlastní nový standard, je přijímáno s nadšením. Málokdo si ale uvědomuje konečný důsledek - i s Teslou budete dříve nebo později řešit stejné problémy jako s ostatními elektromobily.

Názor na Teslu můžete mít jakýkoli, faktem však zůstává, že pro masovou elektrifikaci udělala víc než kdokoli jiný. Na rozdíl od konkurence totiž ani její rané produkty nevypadaly jako UFO, nýbrž jako normální auta. Oproti nim pak Model S či X nabídly podstatně lepší akceleraci a spoustu vychytávek z jiných aut neznámých. Slabinou zůstávaly a zůstávají baterie, jejich hmotnost, cena, životnost, omezená kapacita a ve výsledku malý dojezd. Aspoň část z těchto potíží se ale Tesle podařilo zastřít vlastní sítí dobíjecích stanic, která se nakonec stala asi její největší výhodou.

Právě kombinace naposledy zmíněného je zásadním problémem celé elektromobility. Existovat baterky s větší energetickou hustotou, existovat možnost jejich dobíjení za pomoci megawattových výkonů, existovat baterie, které vydrží více jak jednotky let, existovat baterie, které nestojí statisíce korun i při omezené kapacitě... To by se pak elektromobilita prosadila rychle, za současných podmínek je ale třeba pracovat s tím, co je. A jak nejlépe se dá. O to se Tesla snaží - její Superchargery jsou vedle tankování benzinu nebo nafty směšně pomalé, ale jsou aspoň nějak rychlé, rozmístění stanic na sebe smysluplně navazuje, jsou relativně spolehlivé a mohou je používat jen majitelé Tesel, kterých - až na pár míst na světě - není zase tolik. Tedy vlastně mohli.

Přesně o tuto výhodu se Tesla začala připravovat už dříve, když v honbě za vyšší využitelností Superchargerů (a tedy vyššími příjmy z prodeje elektřiny) začala své nabíječky zpřístupňovat i jiným. To se ale dalo ještě docela dobře regulovat, teď dělá další krok, který může snadno udělat ze Superchargerů další síť, která bude majitele elektromobilů spíš rozčilovat než těšit. Americký prezident Biden totiž loni podepsal „protiinflační zákon” (je to asi největší oxymóron v dějinách...), který ve velké míře pamatuje také na tzv. udržitelnost dopravy. Do elektromobility jsou a budou pěchovány nemalé peníze skrze přímé i nepřímé dotace, které se týkají i dobíjecích sítí. Aby na ně ovšem firmy dosáhly, nesmí být dobíječky určené jen někomu.

Tesla tyto peníze chce, a tak se ze Superchargerů stane v podstatě nový dobíjecí standard, alespoň v Severní Americe (nakonec si říká NACS - North American Charging Standard). Po dohodě s dalšími automobilkami tak budou stejné konektory a propojení se systémy Tesly používat i Ford, Chevrolet, Volkswagen, Rivian, Lucid a další. Obvykle je to přijímáno s nadšením jako řešení klíčového problému elektromobility. Tím je dobíjení, Tesla má fungující systém dobíjení a teď bude k dispozici prakticky všem, ne? Autoři takových konstruktů si ale zjevně nevidí dál než na špičku nosu.

Však není třeba nijak divoce fantazírovat, abychom pochopili, k čemu takový vývoj. Ostatně to již naznačila řada majitelů Tesel, kteří se v uplynulých měsících svěřili s nepříjemnými zkušenostmi. Na rozdíl od minulosti totiž byli hlavně na delších trasách konfrontováni s poměrně dlouhými frontami. Jejich cesta se tak klidně o prodloužila o třetinu času, k čemuž stačilo jen navýšení produkce značky popř. zpřístupnění dobíječek i jiným autům s čistě komerční motivací.

Pokud se během příštích dvou let, kdy bude zapojení dalších statisíců a milionů aut do sítě Superchargerů probíhat, nestane zázrak, bude podobných komplikací jen přibývat. Na vybudování 2 tisíc stanic potřebovala automobilka přes 10 let. Zatím však ani nenaznačila, že by chystala masivní investice do rozšíření své sítě, jež musí narůst alespoň dvojnásobně.

Co je tedy aktuálně prezentováno jako vítězství a řešení dosavadních problémů, může ve výsledku znamenat prohrou a přenesení největšího problému elektromobility na všechny, tedy i na samotnou Teslu. A možná zcela zbytečně. Tesla si mohla nechat síť jen sama pro sebe a více tím získat než ztratit.

Inspirace: Auto Evolution

Petr Prokopec