Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Je to trend, kterému nefandíme. A jeho rozmach se dá vysvětlit snad jen jediným způsobem. V tomto případě ale vlastně zapadá do kreativní marnosti nahodilých konceptů, se kterými v poslední době přišla mladoboleslavská automobilka a její designéři.

Není tomu dlouho, co jsem mohl otestovat novou Mazdu 6e. Z designového pohledu jde o vskutku atraktivní auto, kterému bych úspěch opravdu přál. Že by k němu ovšem mělo nakročeno, si dovolím pochybovat. Víc zjistíte v příštím čísle tištěného magazínu Autoforum, dnes se budu věnovat pouze jejímu zadnímu oknu, které zvenčí vypadá opravdu mohutně. Když ovšem usednete na místo řidiče, zjistíte, že průzor ven je opravdu malý. Do vnitřního zpětného zrcátka jsem tak pomalu ani nekoukal, neboť v něm nebylo skoro nic vidět. A poslední šestka v tom není sama.

Zřejmě proto někoho z automobilek napadlo to, co na novinkách poslední doby vidíme stále častěji - úplné hození zadního okna přes palubu. Výrobcům se to hodí, neboť to znamená jediné - velkou úsporu nákladů. Citelně levněji tak dosáhnou stejné torzní tuhosti i odolnosti při nehodě, padáka pak dostává nejen samotné sklo a gumová těsnění kolem něj, ale také třeba stěrač s elektromotorem. A zapotřebí není ani zmíněné zpětné zrcátko.

Problémem pro výrobce je, že výsledek vypadá divně a lidem zcela temná záď - včetně nulového přirozeného výhledu ven - není příjemná. Na takovém místě bychom se spíš snažili najít cestu, jak zadní okno v autech udržet a ponechat mu při přijatelných nákladech původní smysl, takto ale dnes výrobci neuvažují. Preference zákazníka jsou na 15. koleji a přihlíží se k nim jen tehdy, když je to zcela nevyhnutelné. Nakonec tedy nepřekvapí, že se tímto směrem začíná uchylovat i Škoda, která uvažuje úplně - a to naprosto do puntíku - stejně.

Aktuálně tedy odhalila další ze svých virtuálních konceptů, které se klaní někdejším mladoboleslavským legendám. Tentokrát došlo na Škodu 100, která se vyráběla v letech 1969 až 1977. Pokud již však v návrhu designéra Martina Paclta nevidíte, netrapte se, jsme na tom stejně. Prakticky všechny dosavadní koncepty tohoto ražení působily nahodile, kreativně marně a spíš jako úlitba nějakým jiným úmyslům, která Škoda se svými budoucími vozy má. I tady to vypadá stejně.

Sám Paclt uvádí, že auto nechtěl pojmout v retro stylu, místo toho chtěl zachovat pouze původní ideu v proporcích a celkovém pojetí. Pojítek je ale příliš málo - máme tu nanejvýš čtveřici dveří a vzadu umístěné pohonné ústrojí roztáčející zadní kola. Nepřekvapivě ale nejde o spalovací jednotku, nýbrž o elektromotor. Absence zadního skla pak designérovi umožnila speciální chlazení, pročež průduchy v zadních blatnících mohly zůstat minimalistické.

Přiznám se, že spíš než Škodu 100 ve mně virtuální koncept evokuje Mazdu, ne však v úvodu zmiňovaný elektromobil, nýbrž čtyřdveřové kupé RX-8. Hlavně pak krátkými zadními dveřmi, které ale v tomto případě nejsou sebevražedné, a masivním zadním sloupkem. Jenže zatímco Japonec má pod dlouhou přední kapotou Wankel, koncept Škody sází na obrovský zavazadelník.

Podobně jako dříve odhalené vize designérů Škody ani tato nevyústí v produkční model. Nebylo by ovšem překvapením, kdyby se některé nápady objevily u sériových modelů. Střešní sání to asi nebude, na absenci zadního okna se ale vsadit dá. Podobu nových aut diktuje ořezávání nákladů na vše, co není svaté, čímž se momentálně stalo vše související s protežovaným elektrickým pohonem. Že ani ten lidé nechtějí - a automobilky jej přesto tlačí jako jedinou alternativu - asi po všem řečeném ani nemusíme dodávat.

Zdroj: Škoda Auto

Petr Prokopec