Autoforum

/

Foto: Ferrari

Italové jsou mistři prazvláštních modernizací a touto to opět dokládají. Nejenže vzhledu „pomohli” k tuctovosti, také jméno auta ztratilo grády. Aspoň technika zůstává při starém a něco se dokonce změnilo i k lepšímu.

Dámy a pánové, představujeme vám novou Toyotu Celica. Nebo je to snad znovuzrozená MR2? Tak Prius Coupe? Nikoli, jedná se o nové Ferrari Amalfi, které v nabídce italské automobilky zaskočí za dosavadní model Roma, který byl představen v roce 2019 a jehož výrobu Maranello už ukončilo. Značka přitom v duchu svých tradic přistoupila k nestandardní modernizaci, která se týká karoserie, kabiny i modernizaci. A protože Italové vždy rádi dělají věci novější, než ve skutečnosti jsou, autu dali úplně jiné jméno.

Proč tedy mluvíme o Toyotě? Stačí se podívat na příď a budete tápat. Když si pak zakryjete i žlutá loga se vzpínajícím se koníkem, není tu v podstatě nic, co by na vás křičelo, že jde o Ferrari. Při pohledu z boku je to jiná, to samé záď, tyhle části se ale nezměnily vůbec nebo jen málo. Příď je nová a je prostě „toyotí”.

Původní kupé přitom platilo za velmi elegantní auto. Pravda, moc Ferrari to také nebylo, jeho čelní partie ale měly aspoň nějakou návaznost na historické modely. Stejně jako byla nezaměnitelná litá kola se zdvojeným pětipaprskovým designem. Nově navržené dvacítky pak sice lze považovat za maranellský produkt, ovšem stejně jako v případě zbytku karoserie snadno zaměnitelný. To je ovšem pro značku, která přestává být nezpochybnitelnou ikonou, trochu problém.

Názor na design si pochopitelně udělá každý sám. My ale máme pocit, že Ferrari po rozchodu se slavným studiem Pininfarina kráčí stále kontroverznější cestou, která se spíš přestává líbit davům, než aby šlo o jednotlivce. A byť davy nejsou tím, kdo tato auta kupuje, majitelé po jejich obdivu touží. Máme obavu, že se jej nyní dočkávají tak málo jako dlouho ne.

Od designu se ale raději přesuňme k technice, kde je spíš prostor pro chválení. Tedy ne snad, že bychom protestovali, kdyby se Ferrari chtělo vrátit k manuálům a atmosféricky plněným motorům, ovšem i přítomnost ryzího osmiválce bez jakékoliv formy elektrifikace potěší. Pohonná jednotka o 3,9litrovém objemu dostala nová turbodmychadla, přepracované tlakové senzory, novou kontrolní jednotku či odlehčené hřídele a odlišný blok.

Posunuto zároveň bylo červené pásmo, a to na 7 600 otáček. Na přeplňovaný motor je to sympatická hodnota, pro klientelu ale nejspíše podstatnější bude nárůst výkonu o 20 koní na 640 kobyl. Stovku totiž nově budou mít na tachometru za 3,3 sekundy, tedy o desetinu rychleji než dříve. Nejvyšší rychlost 320 km/h pak zůstává nezměněna, i proto, že osmistupňový automat byl přepracován hlavně s ohledem na jemnost a rychlost řazení, ne koncový převod.

Kde se asi znovu bude trochu plakat, to je zvukový doprovod. Značka totiž uvádí, že se zvládla vypořádat s přísnějšími hlukovými normami. Nebylo by tak překvapivé, kdyby i ona již v kabině angažovala nějaké ty reproduktory. Jinak si ovšem na přepracovaný interiér bude stěžovat jen málokdo, neboť původní dělící přepážka mezi řidičem a spolujezdcem zmizela. Do hry se navíc vrátilo i několik fyzických tlačítek usnadňujících ovládání včetně (dnes už) klasického startování na volantu.

Standardem je pak 15,6palcový přístrojový štít, se kterým je spárována 10,25palcová (tedy větší než původní 8,4palcová) obrazovka multimédií a 8,8palcový displej před spolujezdcem. Nová komfortní sedadla jsou pak k mání ve třech velikostech, přičemž disponují jak ventilací, tak deseti vzduchovými komorami, které vám mohou namasírovat záda při delších cestách. Připlatit si pak lze za audio Burmester se 14 reproduktory a výkonem 1 200 wattů.

Kromě toho Amalfi, což nám přijde jako hodně podivné jméno pro supersport, počítá s přepracovaným elektrickým posilovačem řízení, které má být nově o 10 procent rychlejší a preciznější i na povrchu se zhoršenou trakcí. Výraznějších změn se pak mělo dočkat i „brzdění po drátě“, zatímco systém ABS Evo má nabízet optimální výkon za jakékoli situace a při jakémkoliv jízdním režimu. Zmínit pak lze ještě řadu asistenčních systémů, bez kterých ostatně dnes v zemích Evropské unie nová auta ani nelze prodávat.

Zdroj: Ferrari

Petr Prokopec