Autoforum

/

Foto: Toyota

Konzervativní klientela je pro automobilky důležitá, málokdo jí ale vychází vstříc tak moc jako Toyota. Tohle auto je prostě „jako tenkrát”, není ale staré, ani trochu, dokonce je dál modernizováno. Jen jako staré vypadá.

Vůbec první Toyota Century přišla na svět v roce 1967. Její název odkazoval na sté výročí narozeni Sakichi Toyody, zakladatele celého impéria, které původně vyrábělo tkalcovské stavy. Japonci vůz osadili osmiválcovým motorem a automatickou převodovkou, což byla jediná volba, co se pohonu týče. Klientela ovšem mohla volit mezi různými délkami (od 5 120 do 5 770 milimetrů) a úrovněmi výbavy. A činit tak mohla opravdu dlouho, neboť první generace zůstala v prodeji po 30 let, během nichž se vnější design prakticky nezměnil.

Když v roce 1997 přišel nástupce, znovu bylo možné sáhnout po jediném motoru. Automat nicméně tentokrát doplnil vůbec první dvanáctiválec v historii firmy. Tato jednotka pak ostatně byla také jediným japonským motorem V12, který se kdy objevil pod kapotou produkčního vozu. Po dvaceti letech a necelých 10 tisících vyrobených kusech ovšem musel zamířit do důchodu, neboť u třetí generace se Toyota znovu vrátila k osmiválci. Pětilitrový benzinový agregát ovšem nově doplnila hybridní technika.

Jsme zvědavi, jak dlouho současné provedení, které bylo představeno v roce 2018, vydrží v prodeji. Méně než desetiletý životní cyklus by ale s ohledem na předchůdce byl zklamáním. Přičemž se nezdá pravděpodobné, že by Century z trhu vyhnali politici. Ti totiž tvoří značnou část klientely a asi nepůjdou proti vlastním vozům, u kterého jim vyhovuje jejich maximálně konzervativní ladění - tohle auto zvenčí i zevnitř vypadá, jako by přijelo rovnou z 80. let. Je ale nové.

Toyota tak podstatu auta nejspíš nezmění, a to ani technicky. Jakkoli se stále mluví o budoucnosti aut jako o elektrické éře, pro model Century - a ani značku Century - Japonci nic takového nechystají. Naopak v duchu konzervativního ladění této části své nabídky předem slibují, že elektrický pohon nedostane žádný z takových vozů, k dispozici budou jen víceválcové benziny, které budou procházet postupným vylepšováním i se zbytkem aut.

Jednu takovou modernizaci pro původní Century si nyní můžeme představit, pokud ale předpokládáte, že Century se dočkala alespoň nových světel či masky, musíme vás zklamat. Zvenčí se totiž nezměnilo nic, vše při starém je o pod kapotou, kde dál trůní hybridní atmosférický V8. Motor celkově produkuje až 431 koní, které na zadní nápravu přenáší převodovka eCVT. Oproti původnímu dvanáctiválci se spotřeba snížila z 10 na 7,4 l/100 km, ale koho z uživatelů to opravdu zajímá?

Nezměnil se ani podvozek, který standardně počítá se vzduchovými měchy. Identická jako v roce 2018 je taktéž architektura kabiny, kde jedinou novinkou vedle nových barev čalounění je zařazení 8palcového displeje multimédií do základní výbavy. I tento krok jen dokládá, jak moc klientela odmítá příliš velké kroky vpřed a po Toyotě požaduje, aby se držela stejného receptu, se kterým přišla před několika dekádami.

Kde se tedy ony novinky skrývají? Pokud vás napadá navýšení bezpečnostní techniky, trefili jste hřebíček přímo na hlavičku. Toyota totiž Century osadila nejnovější generací svého paketu Safety Sense, což znamená, že řidiči bude asistovat přednárazový systém schopný detekovat chodce, cyklisty, motorkáře i jiná auta, ovšem nejen na rovinkách, ale také napříč křižovatkami. Funkce Proactive Driving Assist pak napomáhá s brzděním či naopak s akcelerací.

To je ale sedm let po debutu opravdu vše. V podstatě tak jedinou opravdu významnou novinkou je zdražení vozu nově je totiž Century k mání od 23 milionů yenů neboli od 3,1 milionu korun. Ve srovnání s původním provedením tak zájemci musí sáhnout do kapsy pro dodatečných 2 920 000 JPY, tedy pro 390 tisíc korun. Přesto všechno se ale dá očekávat, že továrna Motomachi, kam se v roce 2020 přestěhovala výroba, bude dál vytížena na maximum.

Zdroj: Toyota

Petr Prokopec