Autoforum

/

Foto: Ministry of Transport and Infrastructure of the Republic of Türkiye, tiskové materiály

U nás se o vybudování podobného spoje mluví už dekády, nic hmatatelného ale dosud nevzniklo. Turci zjevně raději jednají a mimořádně rychlou linku spojující centrum Istanbulu s klíčovým letištěm uvedli do provozu ve velkém stylu.

O metru se v médiích obvykle moc nemluví. Divit se tomu nemůžeme, neboť v Česku jej mohou používat pouze lidé v Praze. Ti momentálně mají k dispozici 61 stanic, mezi nimiž se vlaky mohou pohybovat rychlostí až 80 km/h. Průměrná cestovní je nicméně daleko nižší, činí pouze 36 km/h. Ovšem i tak zvládá nejvytíženější trasa C během špičky přepravit až 27 tisíc osob. Ročně pak metro sveze více než půl miliardy cestujících, pročež zajišťuje takřka polovinu pražské osobní dopravy.

Jakkoli je ovšem pražská MHD chválená, neboť dostat se s ní můžeme prakticky kdykoli a kamkoli, minimálně jedna klíčová linka metra jí zoufale chybí. Jde o propojení metropole s letištěm, o čemž se mluví již dlouhá desetiletí. A jakkoli se původně plánovalo, že vše bude vyřešeno prodloužením trasy A, ta nakonec skončila u nemocnice Motol. Dle posledních informací by její prodloužení stálo nikoli 3 nebo 13 miliard korun, což byly původní odhady, ale 27 miliard.

Protože by navíc projekt byl realizován až někdy za deset let, a to jen ve chvíli, když by při něm stáli všichni svatí, došlo nakonec na upřednostnění jiné varianty. Centrum Prahy s letištěm totiž propojí nová železniční trať, která navíc povede až do Kladna. Nicméně i v tomto případě se cestující budou muset obrnit trpělivostí. Na zahájení tendru má totiž dojít teprve letos. A od příštího roku, jenž byl zmiňován pár let starými plány, se tedy rozhodně kutat nebude.

Se závistí se tedy můžeme obrátit k tureckému Istanbulu, kde tamní prezident Tayyip Erdogan tuto neděli slavnostně zahájil provoz zcela nové linky propojující právě centrum města s letištěm. To se v loňském roce stalo nejrušnějším v Evropě, neboť v průměru dojde na odbavení 1 156 letů za den, tedy skoro 422 tisíc za rok. Jen pro srovnání, bývalá Ruzyně, tedy Letiště Václava Havla, mělo i za nejlepší rok 2019 na kontě 154 tisíc vzletů či přistání. V dalších letech bylo tak na třetině tohoto čísla.

Zpět ale k metru, které není moderní pouze vzhledem, který připomene filmové vesmírné lodi, je zároveň tím vůbec nejrychlejším v Evropě. Jeho maximálka totiž činí 120 km/h. Trasa propojující přestupní stanici Kagithane s letištěm přitom měří 34 kilometrů a vlaky ji zvládnou už za 24 minut. Díky tomu má nová linka šanci přepravit denně až 800 tisíc cestujících. Turci navíc plánují, že by ji propojili s vysokorychlostní vlakovou soupravou, která by pro změnu vedla do Ankary.

V případě Istanbulu pak brzy bude možné počítat s kolejovou infrastrukturou čítající přes 380 kilometrů, což je více než šestinásobek ve srovnání s Prahou. „Většina linek, jenž byly zprovozněny v posledních letech, jsou projekty ministerstva dopravy. Turky navržené a vyrobené vagóny budou disponovat domácími bateriemi. Turecko tak před celým světem prokázalo svou schopnost ve výstavbě podzemní dopravy,“ uvedl Erdogan ve svém typickém stylu.

Lze už jen dodat, že z Prahy se můžete do Istanbulu dostat letadlem už za 1 366 Kč. Cesta dlouhá 1 553 km přitom zabere dvě a půl hodiny. Znamená to tedy, že v centru turecké metropole můžete být klidně i rychleji, než když se s autem vypravíte z Prahy přes tankodrom známý jako dálnice D1 do Brna. Někdejší Cařihrad, bývalé to hlavní město Římské říše, působí rázem o něco lákavěji.

Zdroje: Ministry of Transport and Infrastructure of the Republic of Türkiye, Daily Sabah

Petr Prokopec