Autoforum

/

Foto: Dacia

Žijeme ve vskutku zvláštní době, když si i značka, která proslula svými nízkými cenami, dovolí nabídnout auto s mimořádně mizerným poměrem výkonu a ceny. A přes minimální odbyt ho zdražuje.

Mohli bychom tento článek začít sáhodlouhou statí na téma Evropská unie a její ekonomicko-ekologické experimenty, ale necháme si to tentokrát od cesty. Řekneme jen stručně, že současné dění okolo tzv. emisních povolenek i relativně neinformovanému člověku odhaluje, jak EU přistupuje k řízení hospodářství.

Brusel se dnes tváří překvapeně, že rostou ceny energií a s nimi prakticky ceny úplně všeho, i když se tak děje (jistě ne jen, nicméně také) proto, že ekonomicky efektivní zdroje zatížil cenami zcela cíleně zdražovaných emisních povolenek a nedostal do hry dostatek zdrojů jiných. Tohle EU přece chtěla, teď to má. Tak proč se diví?

Smyslem této aktivity bylo uměle zvýhodnit „čisté” zdroje energií, což zní snad i ušlechtile, problém je ale v tom, že se tak stalo ve chvíli, kdy žádná smysluplná náhrada neexistovala. EU tímto krokem v podstatě spekulovala na to, že umělým zdražováním jednoho přiměje výrobce najít jiná řešení, která možná budou dražší, ale budou ekologičtější. Díky onomu zdražení tedy takovým řešením dovolí vzniknout, existovat a konkurovat. Jenže byť vznikají a existují, není jich ve správný čas správné množství. Výsledkem je, že klasické zdroje se stávají uměle dražšími a obtížně konkurenceschopnými, nových ale není dost, což logicky způsobuje přetlak poptávky a to znovu zvyšuje cenu. Následky uvidíte za pár dnů, týdnů, měsíců či let - podle vaší fixace - na účtech za elektřinu.

V automobilovém světě se dnes EU pokouší přesně o totéž. A zatím to má přesně tytéž následky. Uvalením obřích pokut za nadlimitní flotilové emise CO2 u spalovacích aut chce výrobce od těchto aut odradit, znovu ale ve chvíli, kdy pro ně neexistuje smysluplná náhrada. I v tomto případě letos situaci komplikuje více faktorů, už dříve ale některých aut nebylo dost, protože je automobilky nechtěly vyrábět. Nevyplatilo by se jim to - za jejich prodej za pro zákazníky přijatelné ceny by zaplatily více na pokutách, než kolik by získaly na maržích.

Konvenčních aut je proto málo, což je logicky zdražuje, elektromobily jsou ale ještě dražší a náhradu pro mnohé nepředstavují. Podle nás je to cílené ožebračování společnosti ve jménu vyššího dobra ve stylu centrálně řízených ekonomik minulého století, to je ale jen náš názor. Konsekvence výše popsaného stavu můžeme vidět dnes a denně v autosalonech, i tak má některé velmi bizarní dopady, které se sluší vypíchnout.

Rumunská Dacia dnes informovala, že na domácím trhu zdražila elektrický model Spring. Základní provedení Comfort nadále není reálně dostupné a vyšší Comfort Plus nyní stojí místo 18 100 euro přesně o tisícovku víc - 19 100 euro, tedy asi 482 tisíc Kč. To je šílená cena na primitivní auto s omezenou využitelností a dynamikou horší než nabízí Škoda 120. Navíc je třeba dodat, že zájem o tento vůz je velmi malý a nestoupá. V posledním zdokumentovaném měsíci, tedy v srpnu, se prodalo 414 těchto aut, většina navíc v Německu. U nás se za celý rok prodalo 10 Springů - předpokládáme, že z většiny do rukou dealerů a samotné automobilky.

Nevíme, do jaké míry zmíněný krok ovlivní české ceny - u nás vidíme Spring Comfort Plus za 496 900 Kč, i v Česku tedy zdražil o 5 tisíc Kč, více ale zatím nikoli. Automobilce bude zřejmě do karet hrát posilující koruna, a tak další zvýšení ceny přijít nemusí, ale přesto se nemůžeme nad celkovým vývojem nepodivit.

Bohužel zkrátka směřujeme směrem oněch emisních povolenek - stabilně fungující a žádané věci budou uměle zdražovány a ty hůře fungující a nežádané budou beztak drahé. Můžete si ve výsledku vybrat ze dvou problematických řešení, více ale zaplatíte za každé. Jak může tento experiment skončit? To raději nechceme domýšlet, je ale krajně naivní si myslet, že asi stý pokus v historii lidstva řídit neřiditelné skončí jinak než 99 předchozích. Ten, který se u nás uzavřel v roce 1989, má ještě mnoho z nás v živé paměti.

Zdroje: Dacia, JATO Dynamics, SDA

Petr Miler