Autoforum

/

Foto: Mercedes-Benz

Tohle auto je nehezké, technicky nesmyslné i hodně drahé, přesto působí lacině. A všechno tohle dali lidé Mercedesu hned po představení vozu „sežrat”. Jistě, každé zboží má svého kupce, ale aby to byl prodejní hit? Nevěřím, že jde o víc než prázdný „moderní marketing”.

Jako správný automobilový nadšenec jsem se letos hned po premiéře vydal s pár známými do kina shlédnout film F1: The Movie. Od díla s asi nejmíň nápaditým jménem historie stříbrného plátna jsem z mnoha důvodů čekal jen velmi, velmi málo, přesto jsem byl konsternován tím, co jsem nakonec viděl.

Na tomto snímku není povedeného snad vůbec nic krom elementárního technického zpracování pořízených záběrů, to je na poměry filmů z automobilového prostředí zdařilé. Ale představte si opravdu jen onu základní technickou část, víc nic. Zápletka je naprosto nenápaditá a dokonale vyzpytatelná, herecké obsazení krajně nešťastné, děj vzhledem ke své jednoduchosti zdlouhavý i povrchní současně, dialogy dětinské a vyobrazení samotných závodů velmi nerealistické, navíc obsahující někdy až trapně množství technických chyb.

Nejsem filmový kritik a nehodlám si na něj hrát, ale cokoli od 61letého závodníka v hlavní roli přes snahu uspět v závodě skrze záměrné kolize s ostatními jezdci nebo pohledy na to, jak první a druhé auto v pořadí současně používají DRS bez dalšího monopostu široko daleko až po „týmovou práci” pilotů dvou pomalejších aut při snaze předjet třetí rychlejší vůz (jak by jim to asi pomohlo?) je mimo realitu. Pokud jste ale tento film neviděli, nenechte si vsugerovat vnímání, že je to nepřesvědčivé zpracování samotných závodů, které automobilového nadšence ruší v jinak době udělaném filmu. Je to spíš přesně naopak.

Navzdory zmíněnému je alespoň způsob natočení jednotlivých klání na trati pořád technicky solidní, je to spíš plytkost všeho okolo, co vás donutí vnímat tohle dílo jako komedii, kterou nechtělo být. Zbytek je tragédie. Kolik soudnosti musí chybět autorům, když ve filmu několik minut věnují vysvětlování relativně okrajových pravidel či libůstek formulového závodění jako typy používaných pneumatik, aby pak přibližně stejný čas věnovali všem závodním kláním dohromady? Je to celé zoufale nekonzistentní a nesrozumitelné pro fandu i pro laika.

Na celém filmu a všem, co jej provázelo, mě ale nakonec nejvíc zaujala jiná věc. F1: The Movie před premiérou už snad rok provázela pověst snímku, který byl pedanticky laděn k dokonalosti skrze opakované přetáčky záběrů pořízených přímo při skutečných velkých cenách, což mu mělo dodat na autentičnosti. Byl to jeden z důvodů, proč jsem se na tento film byl vůbec podívat, zrovna tyto záběry ale v celém díle v podstatě nehrály nijak kritickou roli. Byla to jen nic neřešící okolnost. Obecně jich bylo málo, žádnému konkrétnímu závodu nebyla věnována detailnější pozornost odpovídající byť jen rozšířenému sestřihu nejlepších momentů ze skutečných grand prix, a i když některé takto pořízené záběry použity byly, spousta pohledů jsou nakonec jen počítačově upravené sekvence ze skutečných závodů, kde je jedno z reálných aut nahrazeno fiktivním filmovým.

Složitě natočené je tak relativně nevýznamné nejen v rámci celého děje, ale i v rámci „dokumentace” jednotlivých závodů. Kdyby si někdo jen pohrál s vystříháním a úpravou částí toho, co se každých pár dnů vysílá na F1 TV, a k tomu přidal pár počítačově slepených záběrů ze studia, dosáhne snadno lepšího, realističtějšího a především nesrovnatelně levnějšího výsledku. Když jsem tedy se stejně konsternovanými známými jel z kina domů, v jednu chvíli jsme se na sebe podívali a téměř současně řekli: Co na tom proboha natáčeli roky po celém světě za stovky milionů dolarů? Však jestli přímo z velkých cen, kam se reálně přimíchali Brad Pitt a spol., pochází 7 minut čistého času filmu, je to snad i optimistický odhad.

Odpovědi jsou možné jen dvě: Tvůrci buď pracovali velmi neefektivně a nakonec zjistili, že z takto pořízených záběrů toho věrohodně moc použít nejde a převzetí upravených záběrů ze skutečných závodů je levnější a přesvědčivější současně. To by ale byl hodně velký amatérismus nehodný těch, kteří s filmem spojili svá jméno. Anebo - a k této možnosti osobně tíhnu - je to jedna velká marketingová lež. Tvůrci od začátku věděli, že těchto záběrů zase tak moc nepoužijí, přimíchávání filmového štábu do velkých cen ale přineslo filmu spoustu relativně přirozené reklamy před lidmi, které takový snímek bude zajímat především.

A „story”, že z příprav filmu se stalo obrovské (i finanční) trápení, že byl z půlky přetočen pro maximální autenticitu apod.? To je přece také dobrý marketing ve stylu Cameronova Titanicu. Jenže tam se to skutečně stalo, tady si to někdo mohlo vymyslet jen proto, aby byl zajímavý. Je to samozřejmě jen spekulace, odpovědí může být také to první, opravdu bych se ale nedivil, kdyby tvůrci až k takovému kalkulu sklouzli. Pro moderní marketing se i bohapustá lež stala přijatelnou praktikou, účel dnes světí skoro jakýkoli prostředek.

Proč o tom ale takto dlouze mluvím v článku o novince Mercedesu, který je sice s probíraným filmem úzce spojen, ale samotné auto s ním jinak nemá mnoho společného? Protože jsem přesvědčen, že podobným způsobem „roztleskává” zájem o nové CLA.

Mercedes totiž skrze několik médií včetně německého Automobilwoche pustil do světa informaci, že zájem o tohle auto překonává očekávání, zájemci si na vůz počkají a výroba se musí v mezičase dočkat posílení. Spousta kolegů z jiných magazínů to s údivem bere jako fakt, já tomu ale prostě nevěřím. A nedivil bych se, kdyby realita byla přesně opačná a to, co nyní koluje světem, bylo spíš nesplněným přáním automobilky, které se takto pokouší naplnit.

My jsme k tomuto autu byli už při jeho premiéře velmi kritičtí a k jeho nepřesvědčivosti (řečeno diplomaticky) jsme se ještě několikrát vrátili. Long story short, jak by řekli Američané: Tohle auto je navzdory snaze mu vrátit část atraktivity přidáním aspoň hybridního pohonu technicky nesmyslné jako velmi těžký elektromobil, je vizuálně velmi kontroverzní, hlavně uvnitř viditelně ošizené a ve výsledku velmi, velmi drahé. Stojí od 1 351 570 Kč v extrémně nepřesvědčivém základu. Ke všemu je to pořád jen malý (dobře, menší) sedan, auto dnes obecně dost nepopulární koncepce, a ona hybridní varianta navíc stejně není k mání. Že by se zákazníci najednou ve velkém slétli na to, o čem Mercedes už před premiérou zjistil, že to dost lidí chtít nebude, proto se vrátil i k vnitřnímu spalování? Nedává to smysl, zvlášť když toho pokazil ještě víc, než se zprvu zdálo.

Přijde mi to skoro surreální i proto, že negativních reakcí se tento vůz nedočkal po premiéře zdaleka jen od nás, jeho nevalné přijetí bylo téměř univerzální. Z čeho by se jakkoli velký zájem vzal? Připouštím (na rozdíl od Mercedesu...), že se mýlím a dost velkou část publika nové CLA nakonec okouzlilo něčím, co mi uniká. V tuto chvíli tomu ale jednoduše ani trochu nevěřím.

Považuji krok Mercedesu za plácnutí do vozy, za přání, které se stalo otcem myšlenky podobně jako u onoho zkraje probíraného filmu. Každý by chtěl udělat „druhý Titanic” s celým tím příběhem okolo, ale to chce poněkud jinak rozdané karty. Počkám si na skutečná prodejní čísla za rok a něco, kdy má být velkém uspokojována ona ohromná poptávka. A ochotně se automobilce omluvím, pokud bude i po opadnutí jistě existujícího počátečního zájmu prodávat v Evropě aspoň 50 až 60 tisíc kusů tohoto modelu ročně, které tu prodá dnes.

Automobilka s vědomím nezájmu přidala do nabídky i primárně spalovací verzi, ta ale zatím není k mání. A hit to má být stejně? Vy tomu věříte? Já ne. Foto: Mercedes-Benz

Zdroje: Automobilwoche, Autoforum.cz

Petr Miler