Autoforum

/

Foto: Audi

Nejde o pár much, které programátoři vychytají za pár měsíců, hovoří se o průšvihu, který bude znamenat zpoždění o několik let. Je-li tomu tak, pak to docela dobře vysvětluje kroky Německa z poslední doby.

V posledních letech neuplynul pomalu ani den, během kterého by alespoň jeden ze zástupců koncernu VW nezmínil s velkým nadšením elektrickou mobilitu. Němci se totiž rozhodli, že skvrnu dieselového skandálu dokážou nejlépe vyčistit s pomocí bateriového pohonu. Na oltář jeho vývoje proto investovali stovky miliard korun, kromě toho pak ještě zlanařili chorvatský Rimac. Jejich slovům o kompletním a brzkém přechodu na elektromobily jsme tak již pomalu věřili, jakkoli nás překvapovalo, kolik zákazníků jsou ochotni si tím nechat utéct.

Právě VW Group byl přitom hlavním hnacím motorem transformace automobilového průmyslu v Bruselu i doma v Německu. Ovšem tamní ministr financí Christian Lindner v poslední době začal poměrně plamenně mluvit také o syntetických palivech. A co více, dokonce jejich adopcí podmínil i německý souhlas s návrhem Evropské unie. V návaznosti na to jsme se pak dozvěděli, že Porsche již nehodlá ve spolupráci se Siemensem vyrábět e-palivo pouze v Chile, ale nově spolu s firmou HIF Global na něm zapracuje také v Austrálii.

Začíná tak být stále zřejmější, že čistě elektrická budoucnost nás od roku 2035 nejspíše nečeká. A nyní nejspíše na veřejnost prosákl i důvod, proč se tak stane. Divize Cariad, která pro VW Group vyvíjí software, má totiž problémy. Ty jsou zjevně obrovské, neboť razantně překopány budou veškeré elektrické plány Audi, Bentley a Porsche. Jejich chystané vozy by přitom neměly mít zpoždění několik málo týdnů či pár měsíců. Místo toho má jít o několik let.

Zmiňuje to obvykle dobře informovaný německý magazín Automobilewoche s odkazem na své zdroje uvnitř koncernu. A pokud do kontextu věci zasadíme výše zmíněné, pak nové informace dávají nemalý smysl. Zvláště pokud ještě pohlédneme směrem k Ukrajině a tamnímu konfliktu, v jehož důsledku může být konec s levným ruským plynem. Právě na něj byla přitom navázána zelená revoluce, v jejímž důsledku měly být vyřazeny z provozu uhelné a jaderné elektrárny.

Automobilewoche uvádí, že projekt Artemis, na kterém pracuje Audi, se dle původních plánů měl stát produkční realitou v roce 2024. Elektrická vlajková loď čtyř kruhů přitom měla používat komplexní software druhé generace, s jehož pomocí by dokonce byla schopna dosáhnout autonomního řízení úrovně SAE4. Ve voze by tedy sice zůstal volant i pedály, ovšem ty může jedno tlačítko vyřadit ze hry. Odpovědnost za vše přitom nese automobilka.

Právě to nicméně mělo způsobit takové těžkosti, že projekt Artemis dříve než v roce 2026 nedorazí, spíše se s ním počítá až pro rok 2027. Za původními plány tedy zaostane o dlouhé tři roky, což je v dnešní uspěchané době prakticky věčnost. I proto chce Audi nakonec v prvním sledu pustit na trh méně ambiciózní model, který by mohl dorazit již v roce 2025. Ten však nebude osazen technologiemi, kterými by překonal Teslu, BMW či Mercedes.

Ani na tento vůz ale nelze stoprocentně sázet, a to rovněž kvůli softwaru. Audi totiž chtělo použít přechodnou verzi 1.2 současné generace, ovšem i její vývoj byl zpožděn. Nejspíše právě kvůli tomu má problémy i Porsche, které chtělo od příštího roku začít prodávat novou generaci SUV Macan, která by byla již zcela elektrická. Značka dokonce již rozjela i montáž předprodukční várky, ovšem na tu produkční kvůli chybějícímu softwaru řada hned tak nepřijde.

V ohrožení jsou pak rovněž plány britské automobilky. Bentley totiž chtělo být od roku 2030 zcela elektrické, nyní však má značka pocit, že tuto transformaci díky zpožděnému softwaru nestihne. Vedení koncernu proto od divize Cariad požaduje přepracované plány, na jejichž základě by upravilo svou budoucí strategii. Nicméně pokud tu jen kvůli softwaru máme tříleté zpoždění, pak raději ani nechceme domýšlet, co přijde ve chvíli, až si Němci plně uvědomí, že nemají dost materiálu na baterie.

Zdroj: Automobilwoche

Petr Prokopec