Autoforum

/

Foto: Volvo

Nucený přechod na drahé a většinou lidí odmítané zboží si vybírá svou daň. Slova o skvělé „zelené ekonomice” se zdají být hodně dávnou historií ve stínu 1 300 vyhazovů, které čeká zaměstnance Volva. Zatím.

Na sklonku března jsem zachytil zajímavý rozhovor s antropoložkou Zdenkou Sokolíčkovou. Ta přes dva roky zkoumala, kterak se změny klimatu projevují v norských Špicberkách. Její zkušenosti pak zachytil i film Návštěvníci od režisérky Veroniky Liškové. Pokud ovšem patříte mezi stoupence politiků a aktivistů, kteří soustavně mluví o tom, kterak odstřižením od fosilních paliv dojde ke spáse světa, pak byste asi neměli číst dál. Slova Sokolíčkové totiž jen dokládají, že zejména kroky zákonodárců jsou čirý populismus, který nic neřeší.

Špicberky jsou totiž místem, které dlouhodobě žilo z těžby uhlí. Od té nicméně vláda začíná postupně ustupovat, přičemž veřejně mluví právě o ekologii. Ve skutečnosti jde ale jen o peníze. Cena uhlí totiž klesá a jeho dolování v těžko přístupných místech je tak nerentabilní. Zavřít se zde pak má dokonce i uhelná elektrárna, ovšem jen proto, aby tradiční zdroj energie byl nahrazen naftou, která bude dovážena z pevniny. I místní aktivisté tak mluví o zvyšování emisí.

Město Longyearbyen, ve kterém Soukolíčková žila, pak ani nemá čističku odpadních vod. Veškerý odpad tedy teče přímo do fjordu. Samotná vláda pak oteplování využívá k tomu, aby v důsledku tání mořského ledu mohla otevírat nové ropné a plynové vrty v Barentsově moři. To ony plošiny vzdálí lidskému zraku, načež se Norsko může nadále tvářit jako ekologický svatostánek. A z ropných peněz pak nadále podporovat elektromobilitu.

Pokud tedy hledáte pokrytectví v jeho ryzí podobě, můžete hned vyrazit do Skandinávie. A když už navštívíte Norsko, můžete se zastavit také v sousedním Švédsku, a popovídat si s místními, co si myslí o politice Volva. Tato značka chce totiž od roku 2030 prodávat jen auta s bateriovým pohonem. Tedy taková, jenž dle svých přívrženců představují naprostý pokrok, který dá vzniknout celé řadě nových pracovních míst. Že jich ovšem daleko více zanikne, o tom se jaksi mlčí.

Volvo samo nicméně přichází s nevyvratitelným důkazem. Automobilka totiž oznámila, že kvůli svým elektrickým experimentům propustí pro tuto chvíli 1 300 lidí. To na první pohled nevypadá jako hrozivé číslo, nicméně jde o 6 procent všech zaměstnanců, kteří pro Volvo ve Švédsku pracují - Volvo není zase taková velká automobilka. A skoro patnáctina věch pracujících, to už je hodně. Většina z propuštěných, tedy zhruba 1 100 lidí, přitom dosud pracovala ve firemním ústředí v Göteborgu. Zbytek pak byl zaměstnán v různých divizích napříč zemí.

Všichni propuštění přitom zastávali kancelářské pozice, což ovšem není zrovna dobrou zprávou. Továrna v Tornslandu, kde se vyráběly modely jako XC90, S60, V60, S90 a V90, totiž bude zcela překonvertována pouze na produkci elektromobilů. Těch se nicméně ani v nejmenším neprodá takové množství jako dosavadních spalovacích či hybridních aut. Je tak prakticky jisté, že přijde ještě několik kol výpovědí, které se budou týkat lidí od montážních linek.

Pomůže tento krok něčemu? Z nedávno zveřejněného grafu, jenž se týkal globálních emisí, je patrné, že Evropa je už teď na úplném chvostu celosvětového pelotonu. Zlepšovat tedy moc není co a veškerý další posun bude mít z globálního hlediska zanedbatelný význam. Lokálně ale může být ekonomicky zničující. V případě Volva jsou následky o to pikantnější, že švédská značka patří pod čínské Geely. A ta jako taková ve velkém využívá uhelnou elektřinu, která pro Čínu stále je a bude stěžejní. Není to celé postavené na hlavu?

Zdroj: Volvo

Petr Prokopec