Autoforum

/

Foto: Volvo

Volvo tím dlouho planě vyhrožovalo, teď to ale skutečně udělalo - na fotkách vidíte prý poslední vyrobené dieselové auto značky. Jaký smysl to dává, když naftové motory může dál nabízet a dál mocně dominují jeho prodejům, nemáme nejmenší tušení.

Pokud bychom mezi současnými automobilkami hledali tu, která uvažuje nejvíce dogmaticky a ostentativně ignoruje preference svých vlastních zákazníků co do volby pohonů jejích aut, Volvo bude mezi žhavými kandidáty. I když vidí stejnou realitu jako my, ve které oslovuje elektrickými modely jednotky procent zákazníků (u nás jich loni bylo 3,7 %), veřejně dává najevo, že ho to vůbec nezajímá a trvá na tom, že bude dál nabízet, co samo chce. Tedy skončí s diesely, skončí s benziny, skončí s hybridy a za 6 let bude prodávat jen elektromobily.

Zda tento více či méně sebevražedný plán dotáhne do konce, ukáže jen čas, první krok ale skutečně udělalo. Ač koncem dieselů vyhrožovalo roky, nikdy to reálně nedotáhlo do konce a ještě letos si je lidé mohli vesele kupovat. Už to neplatí, automobilka oznámila, že po 45 letech nepřetržité výroby naftových aut ukončilo jejich výrobu a médiím rozeslalo fotky prý úplně posledního dieselu značky, který skončí ve firemním muzeu.

Už v únoru mělo sjelo z linky v belgickém Gentu poslední Volvo V60 se vznětovým motorem, nyní se k němu přidala údajně poslední XC90 se stejným pohonem, která byla vyrobena v továrně ve švédské Torslandě. Jak už jsme zmínili, vůz nedostane žádný ze zákazníků značky, ale skončí ve World of Volvo, firemním muzeu v Göteborgu, kde bude sloužit jako symbol konce naftové éry, která pro značku začala v roce 1979. Tehdy dala automobilka za vznik modelu 244 GL D6 s šestiválcovou vznětovou jednotkou, v osobním autě tehdy velkou premiérou.

Pokud by šlo o reakci na slabý zájem o tyto motory, šlo by s úsměvem zamávat a těšit se na „lepší příští”, ale tak to není ani omylem. I když diesely byly z nabídek řady ostatních modelů postupně vyřazeny už v předchozích letech, na mnoha trzích zůstaly v případě Volva naprosto dominující volbou. Platí to i o Česku, kde letos podle dat SDA automobilky prodala celkem 739 aut, z nichž 357 dostalo dieselový motor. I když jste v mládí na matematice hodně nedávali pozor, stěží si nevšimnete, že jde o takřka polovinu všech prodejů značky (48,3 %). V případě XC90 se pak jedná o 82,6 % prodejů, 171 z 207 dodaných aut.

Uvážíme-li, že tento stav panuje po letech upozaďování naftové nabídky a těsně před koncem dodávek jakýchkoli dieselových Volv, je zjevné, že přirozený zájem o tyto jednotky je mezi lidi ještě podstatně vyšší. Švédové to musí vědět ještě lépe než my, přesto se podívají z okna a na otázku: „Co bychom tak přestali prodávat?” si odpoví: „Diesely!”

Je to hanebné, z pohledu zákazníka netolerovatelné rozhodnutí, které by klienti značky měli automobilce vrátit i s úroky. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej - Volvo na to kašle a věří, že zákazníky přiměje jednat podle jeho představ. To by se na trhu nemělo odpouštět. Dodejme, že byť v celosvětovém měřítku jsou zejména kvůli USA a Číně diesely Volva v horší pozici, v Evropě se jim pořád daří velmi dobře a jejich odbyt poslední dobou dokonce roste. A nejen u nás, podle dat německé KBA si letos u našich západních sousedů koupilo dieselová Volva 1 742 z 5 213 kupců, tedy víc jak třetina z nich, u modelů XC60 a XC90 je jejich podíl nadpoloviční. Tohle si Švédové troufnou škrtnout, aniž by museli? Přijde nám to postavené na hlavu, ale kdo chce kam...

Zdroje: Volvo, SDA, KBA

Petr Miler