Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Švédové chtějí vyřešit problémy spojené s kamerami a špatným signálem GPS. Jejich technologie si ale podle nás vyžádá nemalé náklady.

Autonomní řízení je v poslední době jedním z nejčastěji zmiňovaných témat. To bez pochyby lze považovat za nosné téma blízké budoucnosti, neboť výhody daného systému jsou nesporné - v prvé řadě se dá očekávat zvýšení bezpečnosti, v druhé pak snížení spotřeby paliva. Na druhou stranu jsou zde ovšem značná rizika spojená právě se zavedením daného systému. A to již ani nemluvíme o celé řadě legálních problémů, které jsou s touto záležitostí spojeny - zajímavé bude kupříkladu zjištění, kdo by byl zodpovědný za havárii, pokud by k ní došlo.

K nehodě přitom může dojít velmi snadno, neboť stávající systémy velkou měrou spoléhají na GPS a kamery. Jak je ovšem známo třeba při parkování vozu vybaveného zpětnou kamerou, stačí pár kapek a může dojít k jejímu „oslepení“. Signál GPS pak pro změnu může snadno doznat přerušení vlivem špatného počasí. Nebo jednoduše díky tomu, že vůz vjede na vícepodlažní podzemní parkoviště.

Švédská automobilka Volvo proto pracuje odlišném systému, jehož podstatou jsou magnety zabudované do silnice. Z toho důvodu byla v testovacím areálu Hällered poblíž Göteborgu vybudována 100metrová testovací dráha, která magnety obsahuje. Vozy s autonomním řízením pak dostanou senzory, které na vzniklé magnetické pole budou reagovat.

První testy přitom naznačují, že dílo se povedlo. Magnety totiž skutečně donutily vůz zatočit. Zároveň bylo rovněž možné jeho zastavení či odklonění, pokud by hrozil náraz do vpředu jedoucího automobilu. Volvo navíc dodává, že testy byly provedeny při nízkém, středním i vysokém tempu, přičemž výsledky byly pokaždé slibné.

Je tu ovšem také stinná stránka celé věci, kterou jsou náklady. Volvo sice tvrdí, že magnety jsou spolehlivým a relativně levným řešením, poněkud ovšem zapomíná na fakt, že zasazené jsou 200 mm pod povrchem. Pokud by tedy daná technologie měla stoprocentně fungovat, bude třeba vyměnit vrchní koberec všech vozovek světa.

Švédská automobilka proto zvažuje, že by k instalaci magnetů mohly být využity již existující prvky v okolí silnic. Tedy třeba reflexivní sklíčka. Ani ty ovšem nenajdeme všude na světě. Mimo to Volvo ještě nepřistoupilo k testům v reálném prostředí, kdy se do celé záležitosti vloží také okolní doprava.

Systém autonomního řízení má tedy do oficiálního uvedení do prodeje ještě opravdu daleko. S ohledem na snahy celé řady automobilek (nejen Volva) k němu ale očividně dříve nebo později dojde.

Petr Prokopec