Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Jestli má dnes německému koncernu něco pomoci, pak je to návrat k mnohem intenzivnějšímu uspokojování potřeb mnohem širšího spektra zákazníků. To by obnášelo i razantní rozšíření nabídky jako v časech Ferdinanda Piëcha. VW ale udělá pravý opak.

Říká se, že historie se opakuje, jen pokaždé trochu jinak. V případě Volkswagenu to zjevně platí do puntíku, bohužel ale zatím jen v případě problémů, do kterých se dostal.

Nemusíte být ostatně až tak staří, abyste pamatovali, v jaké situaci se nacházel Volkswagen na začátku 90. let. A i kdyby ne, ve srovnání s dneškem je to jako přes kopírák - nerentabilní investice do neatraktivních produktů, vysoké výrobní náklady, nadměrný počet zaměstnanců a rostoucí konkurence ze strany asijských automobilek... To všechno táhlo VW ke dnu. Vlastně to ani nezní jako minulost, rozdíly se ale najdou - konkurenty tehdy nebyli Číňané, byli to Japonci a Korejci. A když mezi roky 1992 a 1993 začala zakopávat světová ekonomika, strukturální problémy firmy byly svléknuty do nahoty.

Dnes je to skutečně podobné. Volkswagen nasypal hromadu peněz do aut, kterých neprodává dost, a je nakonec celkem jedno, že koncem 80. letech za tím stála spíš technická nemohoucnost a dnes spíš slepá víra ve vadnou ideologii. Výsledek je stejný a postupně odhaloval roky známé strukturální problémy s vysokými výrobními náklady a přílišným počtem drahých zaměstnanců, čemuž pomohla čínská konkurence a do nahoty to svléká ekonomická stagnace celého Německa a zaostávání celé Evropy. Pár podstatných rozdílů tu ovšem je.

Tehdy v tom byl Volkswagen do značné míry sám, teď s sebou táhne dolů i násobně víc dceřiných firem. A především - tehdy se do čela firmy postavil Ferdinand Piëch, který měl docela jiné nápady. Ano, firma musela zeštíhlit, zbavila se desítek tisíc lidí, osekala náklady i jinde, současně ale pracovala na vyšší efektivitě a atraktivnějších produktech, které by nabízely při menších nákladech víc muziky. VW tak neubral, naopak přidal, s pomocí nových platforem nabídl nejen moderní techniku, ale i masivní snížení nákladů skrze úspory z rozsahu, kterých dosáhl i tak, že dramaticky rozšířil svou nabídku, aby oslovil víc kupců a měl onen přirozený „rozsah”. VW před Piëchem býval firmou pár modelů a verzí, za něj ne, to začal vykrývat poslední bílá místa na mapě trhu. O tohle se současný Volkswagen ani nepokouší a jen řeže a řeže. To k úspěchu nikdy nepovede.

Základem současných problémů se stala sázka na elektrická auta, po kterých ale v podání VW prakticky nikdo netouží bez ohledu na to, o jaký trh či kontinent jde. Firma ovšem do jejich vývoje, výroby prodeje nasypala obrovské peníze a spousta lidí jako by s nimi spojila své jméno. Později si nechtěli přiznat svůj omyl a naplánovali, že elektromobily nahradí své úspěšné spalovací modely. Automobilka tedy přestala pracovat na jejich modernizaci, kvůli čemuž ovšem začala ztrácet i na tomto poli.

VW tak přišel tak o pozici světové i čínské jedničky, přičemž musí propouštět zaměstnance po desítkách tisíc. Mimo to zavírá i své továrny. Jenže ani to již nestačí, atraktivních produktů prodejných se solidní marží nejenže nepřibývá, je jich stále míň.

Němci tak nově oznámili, že s „okamžitou platností” drasticky zeštíhlí portfolio nabízených aut. Nabídka modelů tak má být seškrtána až o 50 procent, přičemž u vozů, které v prodeji zůstanou, bude počet položek výbavy snížen až o 75 procent. Podrobnosti zatím chybí, podle VW ovšem mají zůstat naživu jen auta „z nejatraktivnějších tržních segmentů”. Do budoucna se pak Němci hodlají zaměřit jen na produkty, které budou přinášet nejvyšší zisk.

Znamená to tedy, že VW konečně přestane plýtvat zdroji na elektrické nesmysly, a místo toho nabídne třeba nové verze Golfu, které by byly schopné znovu oslovit zákazníky, na něž zanevřel? Ani omylem, místo toho se Němci budou snažit o návrat na výsluní s pomocí aut jako ID.Polo, tedy zjevných absurdit, které jsou bez dotací šířeji neprodejné od prvního dne.

Pokud budou Němci skutečně postupovat takto ideologicky, pak současné oznámení značky můžeme považovat jen jako avízo urychlení vlastní zkázy. Předpokládáme však, že takto nikdo ve Wolfsburgu neuvažuje. Ostatně jinak by VW ani nepočítal s tím, že po ořezání nabídky bude produkovat zhruba 9 milionů aut ročně. Na tuto metu se totiž nedostal ani loni, kdy si zákazníci ještě mohli vybírat pomalu jakýkoli model i výbavový prvek.

Řekli jsme to několikrát a řekneme to znovu: VW čeká na „nového Piëcha”, který jej ze současných problémů dostane úplně jinými postupy, než jaké aplikuje současné vedení. Byť také on bude muset být trochu jiný než ten první. Než se ale současné zabedněné vedení vzdá svých pozic a kapituluje před blížící se zkázou, bude se muset dostat dnu mnohem blíž, než je mu dnes. Oznámeným postupem k ale udělá pořádný krok přesně tím směrem...

Zdroj: Volkswagen Group

Petr Prokopec