Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Žijete v tom, že paliva jako E10 jsou zlem pouze pro starší auta, kterým je holt nutné dopřávat drahé víceoktanové benziny, ve kterých není tolik biloaliva? Chyba lávky, poškodit může i moderní jednotky, stačí ne zase tak neobvyklý jízdní styl.

Ochrana životního prostředí je záslužnou činností, jako ke všemu je ale nutné k ní přistupovat s rozumem. Jakmile se součástí procesu stane hysterie, rázem mohou zdánlivě ušlechtilé cíle způsobit víc škody než užitku. A to je bohužel často realitou, stačí se podívat kolem sebe a nenajdeme oblast, kde bychom neviděli, jak se zejména EU pokouší regulovat klidně stokrát zregulované způsobem, který ničemu dobrému prospět nemůže.

Často je to dáno tím, že se snaží zasahovat v oblastech, kterým ani za mák nerozumí. A automobilová branže je stoprocentně jednou z nich. Nyní nehodláme znovu mluvit o protežování elektromobilů či chytání spalovacích motorů pod krkem, místo toho si posvítíme na paliva a tlaky spojené jen s nimi. EU totiž usoudila, že do benzinu je třeba přimíchávat víc biosložky než kdy dříve, načež ani v běžném naturalu 95 už nenajdete jen 5 procent této složky, nýbrž dvojnásobek - i proto jsou tyto pohonné hmoty označovány také jako E10. Toto palivo přitom bylo prosazeno i přes mnohá varování expertů, že chudší směs může poškodit pohonné systémy starších aut.

Něco takového ale nakonec nejspíš bylo pro uši europolitiků jen rajskou hudbou, neboť ti hodlají lidi z jejich spalovacích vozů vyhnat stůj co stůj. A nakonec zjevně dokázali víc, než doufali, jak ukazují nová zjištění z praxe publikovaná kolegy z Auto Weeku. Ti varují motoristy před dosud neznámými negativními dopady paliva E10, které se dotýkají všech aut bez rozdílu, tedy i těch nejmodernějších.

Podstata problému tkví v tom, že pokud dojde na spálení jednoho litru E10, dojde zároveň ke zformování zhruba jednoho litru vodní páry. Většina jí unikne skrze výfuk, část však zůstane uvnitř motoru. Aby přitom pohonná jednotka neutrpěla třením jednotlivých komponentů, v podstatě se koupe v olejové lázni. Pokud ale dojde na smíchání oleje a vodní páry, vznikne kal připomínající majonézu, a to jak barvou, tak i skupenstvím. Ten můžete jasně identifikovat, pokud odšroubujete víčko nádobky na olej. Horší však je, že se zároveň šíří i napříč ventilačním systémem motoru, kde hlavně v místech, které jsou chladnější, může ucpat průchozí kanálky, což poté vede k úniku oleje.

Aby toho nebylo málo, vodní páry mohou uvnitř motoru kondenzovat a následně stát za zrodem koroze. Děje se tak hlavně u aut, která jejich majitelé nechávají po delší dobu stát, či s nimi jezdí především ve městech či obecně nižšími rychlostmi. Ani klidná jízda rychlostí 100 km/h není u moderního auta dostatečně náročná, aby se motor zahřál tak, aby se problémům předešlo. I delší jízda rychlostí okolo 100 km/h nakonec může být dostačující, jinak to ale chce motor pravidelně rozpálit víc. V takové chvíli se pozůstatky kalu „rozbijí“ a spálí. Pomoci pak samozřejmě může i ostřejší jízda v nižších rychlostech.

EU tak v podstatě motoristy, kteří svůj vůz nepoužívají pravidelně na dálnici či pro dlouhé jízdy, nutí k umělému plýtvání palivem, případně ke koupi dražšího Naturalu 98, který ještě počítá s pouze pěti procenty biosložky. Jak jsme ale zmínili, i toto bude nejspíš Brusel brát jako dobrou zprávu, neboť může ještě navýšit tlak na přechod na elektromobilitu. Že ani ta není spásným řešením pro všechno, není třeba dodávat. Stejně jako v tisíci jiných případech to ale EU dojde až po napáchání mnoha nevratných škod.

Zdroj: Auto Week

Petr Prokopec