Autoforum

/

Foto: Astron Aerospace, tiskové materiály

Nástup elektromobilů v horizontu několika let se vzhledem k politickému tlaku s ním svázanému jeví být hotovou věcí. Ale co když přijde řešení, které plní všechna pravidla, i když pracuje na jiném, z hlediska použitelnosti aut přívětivějším principu?

Uběhlo už dvaašedesát let od chvíle, kdy Felix Wankel představil odborníkům a zástupcům tisku svůj rotační motor. Jako první s ním začala koketovat německá značka NSU, posléze však o pohonnou jednotku projevil zájem prakticky celý svět. Licenci si koupili výrobci jako Daimler, Rolls-Royce, Nissan, Toyota, Suzuki nebo Yamaha. Kromě toho Wankel zamířil i pod kapoty vývojových Lad a dokonce s ním byl postaven i prototyp Škody MB. Nicméně pouze Mazda s ním dosáhla většího komerčního využití a udělala z něj tak trochu legendu.

Před deseti lety nicméně i tato značka dala Wankelu sbohem, a to kvůli vysoké spotřebě a na ni navázaným emisím. Pokud totiž vlastníte Mazdu RX-8, pak jistě víte, že pod 10 litrů na 100 kilometrů se nedostanete ani při poklidné jízdě. V rámci dekarbonizace motoru je navíc nutné alespoň jednou týdně motor nutné vyhnat do maxima. A to ani nemluvíme o spotřebě oleje. V době, kdy politici nepřipouští nic jiného než masovou elektrifikaci, se Wankel nezdá být řešením udržitelným při životě. Mazda jej tak ze světa aut vykopla dveřmi, nyní se do něj ale tak trochu pokouší vrátit oknem.

Jakkoli neuvěřitelně to může znít, cosi jako rotační motor by nakonec mohlo být záchranou spalovacích jednotek. O dílo Felixe Wankela už nejde a prsty v celé věci nemá ani Mazda. Místo toho naději přináší letecká společnost Astron Aerospace, která vyvinula převratný motor, kterému říká Omega 1. Ten pracuje na bázi rotačního cyklu, čímž jej Wankel vzdáleně připomíná, oproti němu ale jde na věc docela jinak.

Astron totiž čtyřtaktní cyklus pohonných jednotek rozdělil mezi dvě nezávislé komory, mezi něž umístil předkomoru. Motor má čtyři rotory umístěné po dvojících na dvou primárních hřídelích propojených ozubenými koly a otáčejících se v opačném směru. Přední rotor z každé dvojice zajišťuje sací a kompresní fázi, zadní pak spalovací a výfukový. Mezi nimi je pak kromě oné předkomory usazen ještě rotační ventil. Jde o tedy o konstrukčně jednoduchý motor, firma říká, že nepoužívá více dílů než jednoválec pohánějící sekačky na trávu.

Podle Astronu její motor na rozdíl od klasického Wankelu také nemá problémy s utěsněním a je zcela lineární. V současné verzi pak váží jen 15,9 kilogramu, byť produkuje 162 koní výkonu a 231 Nm točivého momentu - to je úžasný poměr výkonu a hmotnosti. A jelikož jde o modulární technologii, je možné za sebe umístit dvě či klidně i více jednotek, což pochopitelně výkon navýší na 324 či ještě více koní. Volnoběh je pak bez ohledu na počet motorů nastaven na 1 000 otáček, červené pole pak na 25 000 ot./min.

Co je nicméně v tuto chvíli podstatné, motor dokáže spalovat různá paliva a produkuje téměř nulové emise. A byť testy stále probíhají, životnost těchto motorů už teď přesahuje 160 tisíc najetých kilometrů bez podstatných servisních nároků. Pro spalovací jednotky by tedy představovat kýženou spásu, o podobných nadějích ale neslyšíme poprvé.

Je třeba dodat, že zatím není jasné, jak daleko jsme od možného komerčního využití. Astron má hotové prototypy, takže nejde jen o teorii, o uzavřených smlouvách s výrobci aut či motocyklů však nehovoří, jakkoli trvá na tom, že pro suchozemské dopravní prostředky je vhodný. Uvidíme, co se z toho nakonec vyloupne, naděje ale zjevně umírá poslední.

Zdroje: Autocar, Astron Aerospace

Petr Prokopec