Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Je to až tragikomické, když si uvědomíme, kolik péče věnují nejlepší technici automobilek tomu, aby vůz jezdil co nejlépe a nejefektivněji. A pak to všechno přestává fungovat kvůli zanedbávání péče o tlak v pneumatikách.

Lidé jezdící v autech s příliš nízkým tlakem v pneumatikách zbytečně riskují a plýtvají penězi. Spotřeba paliva a opotřebení vzorku se zvyšují přímo úměrně k úbytku množství vzduchu v pláštích. Ještě závažnější je hrozba nestabilního chování auta při řízení a v neposlední řadě zvýšené riziko potenciálně nebezpečného defektu.

Každá pneumatika musí zvládnout unést čtvrtinu hmotnosti vozidla, to je holý fakt. Nosným prvkem ovšem není primárně černá pryž, ale v ní napumpovaný vzduch. Čím více ho je v pneumatice, tím roste nosnost všech kol. Vyfouknutí ničí kostru gumy a zvyšuje riziko nehody. O půl baru méně stačí k podstatné změně jízdních vlastností a ke zvýšení spotřeby paliva o 0,3 litru na 100 kilometrů. Proto je důležité stav s měřičem v ruce pravidelně kontrolovat - doporučuje se interval dvou týdnů, ale jakákoli pravidelná kontrola je lepší než žádná.

Správnou hodnotu lze obvykle odečíst z několika míst, potřebná čísla se řidič nejčastěji dozví ze štítků na vnitřní straně víčka nádrže nebo na vnitřní straně B-sloupku. A samozřejmě jsou údaje vypsány uvnitř návodu k obsluze. Alternativním způsobem je hledání na internetu, kde vyhledávače nebo přímo určené stránky přehledně uvádí všechna klíčová data.

Nejjednodušší proces ověření a doplnění tlaku je návštěva benzínové stanice, kde téměř vždy mají stojan s bezplatným měřícím přístrojem a silným kompresorem, tamní manometry ale často nebývají přesné. Vítanou alternativou je tedy použití přesnějšího ručního tlakoměru s libovolným kompresorem. Důležité je počkat na vychladnutí gum kvůli teplotním změnám, pokud se člověku nechce čekat, doporučuje se odečíst 0,2 baru. Zodpovědné hlídání obutí platí pro všechny včetně aut se spíše problematickým automatickým měřením nebo nahuštěním dusíkem.

Varovné signály vyfouknutého kola je možné poznat podle nestabilního chování vozu, defekt vzadu odhalí neklidné chování vozidla při zatočení. Díra vepředu se projevuje táhnutím volantu do strany, v extrémním případě padáním auta na přední kola. Moderní elektronika dovede informovat řidiče rozsvícenou kontrolkou, spoleh na ní ale bohužel není - občas hlásí defekt, i když k němu nedošlo, jindy jej ignoruje, když k němu došlo. V každém případě je žádoucí vždy zastavit a situaci ověřit.

Někteří kutilové schválně přefukují gumy nad doporučené hodnoty, jen aby ušetřili na tankování. Odchylka 0,2 až 0,3 baru není kritická a podstatně neovlivňuje bezpečnost, přehnaně nadsazený tlak ale znamená rizika stejná jako u vyfouklých kol. Důvody hrozeb jsou pokles podpěrné plochy pneumatik, snížená přilnavost a nerovnoměrné i předčasné opotřebení tvrdých gum. Ani to se ve výsledku nikomu nevyplatí.

Naopak nadšenci holdující rychlejší jízdě sahají po umělém snížení tlaku podobným způsobem. To není na škodu, naopak, při ostřejší jízdě se pneumatika pochopitelně více zahřívá a tlak uvnitř stoupá. Je ale třeba mít to na paměti, pokud auto někomu půjčíte, nebo pokud přijde chladnější období. Ani velmi aktivní řidič obvykle v zimě nezahřeje pneumatiku tak moc, aby zmíněné snížení tlaku bylo ospravedlněno a z podhuštěných pneu mu pramení stejná rizika jako všem ostatním.

Mirek Mazal