Autoforum

/

Foto: Toyota

Čím více se mluví o nucené elektrifikaci aut, tím více se objevují na scéně alternativní řešení, která k redukci emisí povedou podstatně méně násilnou cestou. Toto je jedním nich. Není nové, automobilky s ním koketovaly už před pár dekádami, teď se ale vrací na scénu.

V roce 2003 se Mazda pochlubila speciální verzí čtyřdveřového kupé RX-8. Jeho rotační ústrojí přitom bylo uzpůsobeno nejen ke spalování benzinu, ale rovněž vodíku. O dvě léta později pak Japonci získali oprávnění vyslat tento vůz na silnice, což následující rok i učinili. Zájemci si nicméně daná auta mohli pouze pronajmout. Kromě toho Mazda v roce 2007 dodala norskému projektu Hynor třicet exemplářů, tím ale její aktivity na tomto poli v podstatě skončily. A na vůz, jenž měl s pomocí vodíku redukovat emise, si dnes již málokdo vzpomene.

Mazda v tom nebyla sama, se spalováním vodíku tehdy experimentovala řada značek, vzpomeňme třeba celou flotilu BMW. Nikdo ale nepřekročil fázi, v níž ztroskotal projekt Mazdy. Zdálo se, že jde o zapomenutou technologii, mrtvou větev vývoje, nejnovější zprávy z Japonska ale naznačují pravý opak. Už u toho není Mazda, ale Toyota, která vodíkové ústrojí již nějaký ten čas užívá u soutěžní Corolly GR, se kterou závodí v šampionátu Super Taikyu.

Závody jsou pro automobilku zjevně jen reálnou laboratoří, ústrojí postavené na bází 1,6litrového přeplňovaného tříválce totiž soustavně vyvíjí. Čísla, který pak dosahuje, jsou stále zajímavější. Japonci uvedli, že jen během této sezóny se jim povedlo navýšit výkon o 24 procent a točivý moment o 33 procent.

Jednotka spalující vodík je na tom tedy nyní stejně jako v případě spalování benzinu s vysokým oktanovým číslem. Dojezd pak sice stále není na úrovni spalovacího vozu, ovšem počet kilometrů, na které jedna nádrž vodíku vystačí, od začátku roku vzrostl o 30 procent. Zrovna dojezd na natankování tady ale stejně není velké téma, doplňování paliva je otázkou chvíle - Toyota zapracovala rychlosti dotankování vodíku a autu nyní místo 5 minut stačí už jen 90 sekund.

Automobilka se proto rozhodla vstoupit do druhé fáze projektu a rozjíždí testy této technologie v běžném provozu. To ovšem představuje nové výzvy. U závodního vozu totiž Toyota použila čtyři nádrže, kterými vyplnila zavazadlový prostor. Silniční varianta (aktuálně zvaná Corolla Cross H2 Concept) ovšem musí pobrat pět cestujících, stejně jako jejich bagáž. S řešením ale byly nápomocny zkušenosti s vývojem modelu Mirai (ten vodík používá též, ale jako zdroj energie pro palivové články), zakrátko proto v Japonsku odstartují zimní testy.

Toyota pro jistotu zdůrazňuje, že vodíková Corolla nepoužívá palivové články, ale klasický spalovací motor. A je podle automobilky asi na 40 procentech cesty k sériové výrobě. Zda urazí i zbytek, je otázkou. Oproti Mazdě však má Toyota daleko větší šance. Jedním z důvodů, proč vodíková RX-8 nedostala šanci, byla její neoslnivá dynamika. Při spalování vodíku totiž motor produkoval jen 107 koní, což vedlo k 10sekundovým sprintům.

Jak nicméně bylo zmíněno, vodíková Corolla je aktuálně na úrovni nejlepších benzinů, ty běžně dostupné tedy strčí do kapsy. Pomalu jedinou překážkou v její cestě za kvanty zákazníků je tak nedostačující infrastruktura. Jelikož je ale vodík momentálně i politiky zmiňován stále častěji a posloužit může i oněm palivovým článků, mohl by spalovací pohon skutečně zůstat ve hře i po roce 2035. Zvláště když nebude zátěží pro energetický sektor, neboť vyrábět se dá mimo špičku. O tom si vybité elektromobily na půli cesty kamkoli mohou nechat jen zdát.

Zdroj: Toyota

Petr Prokopec