Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Novou platformu švédské značky nedefinuje pouze vysokopevnostní ocel, ale také nové elektronické systémy či komunikace s okolím.

Již v několika letošních článcích, jež se týkaly skandinávské automobilky, jsme naznačili, že mnoho nových modelů Volvo tento rok komunikovat nebude. Naposledy to byl superfacelift určený pro Ženevu, poté však Švédové začali pomalu kopírovat některé neúspěšné týmy Formule 1. Jakékoliv novinky se totiž začaly týkat budoucnosti, především pak dvou konkrétních let. Tím prvním je rok 2014, tím druhým pak rok 2020, přičemž oba mají velkou spojitost.

Druhým zmíněným datem by měla být ukončena éra, kdy v souvislosti s provozem modelů Volvo docházelo (případně pak dochází) ke smrtelným či závažným poraněním. K tomu mají ve Skandinávii nakročeno již nyní, neboť podle nejnovějších statistik utrpí nějaké zranění ve Volvu o 60 procent méně lidí než v případě průměrného automobilu provozovaného ve Švédsku. To je přitom považováno za jednu ze zemí s nejnižší nehodovostí.

První zmiňovaný rok by pak daná procenta měl navyšovat, či respektive umenšovat počet zraněných lidí až k naprosté nule. A to kvůli příchodu nové modulární platformy SPA (Scalable Product Architecture), která bude představena společně s druhou generací Volva XC90. Její příchod je naplánován právě na konec příštího roku, přičemž o technologiích jsme již hovořili, o samotné platformě však padlo jen pár slov. Tak to dnes pojďme napravit.

Tou asi nejzásadnější změnou oproti stávajícím konstrukcím je podíl za tepla formované oceli. Ta je totiž u takové první generace XC90 využívána pouze v sedmi procentech, zatímco nástupce tento podíl navýší na 40 %. Podle Jana Ivarssona, bezpečnostního experta značky, tím dojde k navýšení bezpečnosti, hmotnost vozu však nevyletí nahoru - naopak se očekává, že spíše poklesne.

Pouze ocelí však ve Švédsku živi nejsou. Upraveny proto byly i elektrické rozvody, které lze nově rozčlenit do čtyř skupin - dynamiky, bezpečnosti, karoserie a zábavy. Každá je přitom separována od té druhé, díky čemuž mohou ve Volvu provádět evoluční změny bez ohledu na činnost dalšího oddělení. O své se zde starají mikroprocesory, senzory a kamery.

Finálním prvkem, který představuje novou architekturu, je pak zaměření na řidiče. Ten má být v centru dění, přičemž výše zmíněné senzory a kamery hlídají prostor všude okolo něj. Pokud tedy nově detekují třeba riziko nehody zezadu, dojde k přitažení bezpečnostních pásů posádky ještě předtím, než k nárazu vůbec dojde. Souběžně s tím jsou pak aktivovány i příslušné airbagy.

O systému detekujícím zvěř či nočním vidění jsme již hovořili dříve, což platí rovněž o nové generaci adaptivního tempomatu. I ty jsou součástí nové architektury, tak jako komunikační rozhrání Car2Car a Car2Infrastructure, díky nimž bude vůz působit jako částečný autopilot. Dokáže totiž zařídit „zelenou vlnu“ na semaforech či najít volná parkovací místa.

Vše samozřejmě bude záviset také na spolupráci dalších složek, mezi něž patří třeba státní kontrola dopravy. Za současného stavu si totiž nedokážeme představit, že byste hned na počátku roku 2015 přijeli s novým Volvem XC90 na křižovatku, kde by těsně před vámi blikla zelená. O pět let později by ale již tato „utopie“ mohla být reálná.

Petr Prokopec