Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Vyzkoušeli jsme na vlastní kůži to nejlepší od italských býků! V atraktivní oranžádě, o 100 kg hubenější a 10 koní nadupanější supersport Lamborghini Gallardo Superleggera.

Superleggera v českém jazyce doslova znamená super lehký nebo odlehčený. Tohle zajímavé slovíčko má pro italského výrobce ostrých a mimořádně rychlých vozů zásadní význam. Označuje jím nejvýkonnější top verze vybraných modelů. V minulosti to bylo například překrásné kupé 350 GT a dnes se nálepkou „super lehký“ pyšní právě model Gallardo. Naskytla se nám možnost na celodenní svezení s tímto nekompromisním supersportem, nelenili jsme a vyrazili přímo do srdce Lamborghini, do továrny v Sant Aghatě.

V zajetí karbonu

Superleggera se od klasického Gallarda příliš nelišila, především proto, že základní model nedávno prošel modernizací a získal nový vzhled. Nebylo to ani potřeba, neboť v případě odlehčeného modelu směřovala hlavní myšlenka k maximálnímu výkonu a ještě ostřejšímu chování, než nabízelo klasické Gallardo. Ze Superleggery navíc vychází závodní speciál pro šampionát vytrvalostních závodů FIA GT.

Krásnou širokou placku tak zatraktivňují „pouze“ devatenáctipalcová kola v kouřově titanové barvě, černé pruhy s nápisy Superleggera na bocích a prazích, doplňky z karbonu v podobě mohutného křídla na zádi, lízátek pod prahy, zrcátek a difuzoru. Karbon celkově patří mezi stěžejní materiály Superleggery. V interiéru je všude kam se podíváte, na dveřích, na sedadlech, středové konzoli, přístrojovce, a dokonce i na volantu. V kombinaci s alcantarou, kterou se také nešetřilo, budete mít pocit, že sedíte v opravdovém závodním voze. V současnosti je to totiž jedna z hlavních cest, jak zásadním způsobem snížit hmotnost. Ale zpátky za volant! Atmosféra uvnitř Gallarda Superleggery vás dostane během okamžiku, závodní aura čiší z každého kousku. Stačí jen sklouznout do „téměř“ závodních anatomů z karbonu potažené alcantarou, které bez okolků zmáčknout celé vaše tělo. Aby toho nebylo málo, jsou tu připraveny čtyřbodové pásy s centrálním upínákem. Na středovém panelu chybí řadička - není potřeba, protože tady se řadí pádly pod volantem. Na středovém panelu jsou tři tlačítka pro převodovku: A pro automatický režim, SPORT pro ostrý režim řazení a autíčko ve smyku pro jízdu na zhoršených adhezních podmínkách. V tomto případě se ke kolům dostane výkon s točivým momentem v jemnějším podání. A pak je tam jen klasika - otáčkoměr s rychloměrem, ukazatel paliva, teploty vody a další tři maličké analogy v kapličce. Víc není nutné, Superleggera má být přeci lehčí, nekompromisní supersport. Nene, nebojte se. Samozřejmě tu je klimatizace a za příplatek můžete mít i navigaci, ale objednat si ji by byl úplný nesmyl, protože tím vrátíte zpátky kolem 10 kg. Nějaké překvapení? Jistě, čekal jsem u supersportu startovací tlačítko a ne klíček z Audi A4…

Neředěná divočina

V Gallardu Superleggera máte za zády pětilitrový desetiválec, umístěný před zadní nápravou. Italským volnomyšlenkářům se z něho podařilo vydolovat až 530 k, které vás nakopnou v osmi tisících a 510 N.m, přicházející ve 4250 otáčkách. Dokud však nenastartujete, nepoznáte divokost, agresivitu a hrubost desetiválce. Vcelku špatně se to popisuje, ale slyšeli jste někdy nějaké Gallardo? Zapomeňte na ten zvuk, přidejte k němu dalších 100 % jadrnosti, decibelů a ječení. Superleggera zní jako hulvát, při nastartování hrozně vyjekne a v zátahu připomíná mix amerických muscle carů a závodního lamba z kategorie FIA GT3. Hrubiánství motoru skvěle dokreslují dvě roury vzadu, podobající se začouzeným trubkám odvádějící kouř z domácího krbu. A teď bych se měl dostat k tomu, abych vám tu seriózně popsal, jak to jezdí…

Jednoduše překvapení

Lamborghini Gallardo Superleggera jsem měl k dispozici na celý den, k tomu maximální volnost a uzoučké italské zakroucené okresky kolem St‘ Aghaty. Před tím jsem měl možnost testovat Ferrari F430 Scuderia, takže jsem se těšil na srovnání. I když je Superleggera čtyřkolka a má desetiválec. Celé soustrojí propojuje robotizovaná sekvenční převodovka E-Gear se šesti kvalty. O zastavení se starají karbon-keramické brzdy. To je to nejdůležitější z technické výbavy.

Než jsem dojel na zakroucené silničky, prodral jsem se městem v režimu „Automat“. S Gallardem Superleggera lze cestovat i nižšími rychlostmi, ale ten zvuk, bude vás nutit stále přidávat, pořád zrychlovat. Jediné co mě štvalo byl E-Gear. Cuky které předváděl byly až trapné. Reagoval asi takhle: zmáčknutí pádla…dvě vteřiny…cuknutí…dvě vteřiny…opětovné zrychlování…další dvě vteřiny. Houpalo to se mnou, jako se spolujezdcem na motorce při řazení. Tak to se bude líbit majitelům Gallarda, které potkáte v Pařížské ulici. Jinak lambu poklidná jízdě problémy nedělá, spotřeba se pohybuje kolem 15 l/100 km a se staženým okýnkem nebudete dělat nic jiného, než vychutnávat decibely z výfuku. I já jsem postávajícím Italům udělal několikrát radost. Konečně je tu volná silnička.

Vypínám stabilizaci, zapínám režim SPORT a vyrážím pod plným plynem. Trvá mi několik zatáček, než začnu vnímat jízdu. Neuvěřitelné, Superleggera se proměnila v neskutečně divoké zvíře. Akcelerace, brzdění, řazení, zvuk. Všechno se posunulo do jiné dimenze. Gallardo Superleggera sice jede 315 km/h, ale já se těším z úžasného zrychlování, z maxima citu, které poskytuje řízení a z vystřelování ze zatáček. Zpětná vazba a informace, které lambo poskytuje patří do jiného levelu. Díky anatomům a řízení cítím úplně všechno, vím jak mám zatočeno, jestli je potřeba přidat nebo ubrat. Největším překvapením jsou však schopnosti čtyřkolky, kde poměr přenosu výkonu je 30:70 pro zadek. Ač jsem tomu nechtěl věřit, se Superleggerou se bez problémů dá jezdit bokem. Jen se před zatáčkou odřadí a přidá plyn, kterým se celý průjezd koriguje. Jde to lehce a pořád. Jinak se chová neutrálně, přilnavosti má na rozdávání a řízení si od vás nechává diktovat směr. Je přesné, i když jde zlehka. A nakonec ty brzdy. Zakusují se skvěle, účinek opět z jiných dimenzí, ale je potřeba si zvyknout na pomalejší nástup, pokud nejsou zahřáté. Jde o okamžik, ale napoprvé mě to překvapilo.

Na test Lamborghini Gallardo Superleggera jsem jel s minimálním očekáváním, protože mě u legendy, jakou je Lamborghini, vadí značné prolínání s automobilkou, která má náskok díky technice. Ale svezení mě přesvědčilo, že Gallardu klimatizaci ze staré A8 můžu odpustit. Funguje prostě skvěle, je to auto pro řidiče.

Technické údaje

Motor: Kapalinou chlazený atmosférický desetiválec do V90°, objem 4961 cm3
Výkon: 390 kW/530 k při 8000 ot./min
Toč. Moment: 510 N.m při 4250 ot./min
Zrychlení z 0-100 km/h: 3,8 s
Nejvyšší rychlost: 315 km/h
Prům. Spotřeba: 17 l/100 km
Převodovka: Šestistupňová robotizovaná sekvenční převodovka E-Gear
Pohon: Permanentní pohon všech kol, vpředu diferenciál se systémem ABD omezující svornost, vzadu diferenciál s omezenou svorností 45%
Brzdy: vpředu kotoučové 365 mm s osmipístkovým třmenem, vzadu 335 mm s čtyřpístkovým třmenem
Délka: 4300 mm
Šířka: 1900 mm
Výška: 1165 mm
Rozvor: 2560 mm
Pohot. Hmotnost: 1330 kg
Karoserie: Prostorový rám Spaceframe, části karoserie z hliníku a karbonu
Odpružení: Vpředu i vzadu dvojitá příčná trojúhelníková ramena nad sebou

Autoforum.cz