Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Trochu to připomíná hlavní zápletku seriálu Návštěvníci, ve které se zjistilo, že složitě řešený problém vlastně neexistuje. 171 významných vědců existenci problému nerozporuje, za špatný výpočet ale označuje údajné řešení.

Prakticky dennodenně je nám elektromobilita předkládána jako jediné řešení probíhající klimatické krize. Pokud bychom žili v ideálním světě, dalo by se s takovým tvrzením i souhlasit. Ostatně si jen stačí představit, že přes den se nám slunce opírá do solárních panelů a nabíjí wallboxy, abychom z nich mohli přes noc dobít baterie aut. Jenže Slunce se občas schová za mraky a ani jiné obnovitelné zdroje nestačí pokrýt poptávku po energii. Pokud tedy bude spotřeba narůstat, nebude možné vyřadit ze hry uhelné elektrárny. Místo toho se jejich produkce jen navýší.

Něco takového si dokáže spočítat pomalu i malé dítě. Není tedy vlastně až tak překvapivé, že se proti nucené elektromobilitě staví stále více oborníků. Nově nicméně došlo na opravdu historický počin - šéfce Evropské komise Ursule von der Leyen, stejně jako jejím kolegům, byl zaslán otevřený dopis, pod který se podepsalo hned 171 vědců. Právě z toho důvodu již nelze jejich tvrzení zlehčovat, neboť nemáme zprávy o tom, že by podobná hromadná akce proběhla i mezi zastánci elektromobility. Místo toho spíše dochází k výňatkům z kontextu prací jednotlivých autorů.

Oč přesně jde? Zjednodušeně řečeno o praktickou aplikaci diferenciálního a integrálního počtu, který definoval již v 17. století Gottfried Wilhelm Leibniz. Na jeho práci je do značné míry postavena moderní matematika a byla použita třeba k tomu, aby se lidé dostali na Měsíc a zase zpátky. Stejně jako byl na jejím základě postaven slavný sanfranciský most Golden Gate Bridge. Jde nicméně jen o nejznámější příklady, Leibnizova teorie je jinak využívána napříč všemi obory.

Co se ovšem týče elektromobility, pak došlo k jejímu trestuhodnému opomenutí. A co je možná složitější, onen krok byl záměrný. O skutečných emisích spojených s elektrickými vozy totiž bez obalu ve svých interních materiálech mluví i Volkswagen, který je jinak velkým zastáncem alternativního pohonu. Nicméně do elektrifikace investoval již enormní finanční prostředky, aby mohl zatáhnout za nouzovou brzdu. A proto se na veřejnost dostávají pouze slova chvály.

Oněch 171 vědců nicméně uvádí, že pokud Leibnizovu teorii aplikujeme právě na nucenou elektromobilitu, pak nedojde k poklesu emisí, nýbrž k jejich růstu. Čím více se bude přibývat elektrických aut, tím více narostou nároky na spotřebu energie. Ty ale již nebude možné vykrýt pouze obnovitelnými zdroji, s čímž počítá Evropská komise a naznačují politici či automobilky. A právě v té chvíli se začne jen více čoudit z elektrárenských komínů.

Vědci tak uvádí, že kupříkladu Volkswagen ID.3 nebude po 15letém provozu a najetých 220 tisících kilometrů nebude mít na kontě uváděných 14 tun emisí CO2, nýbrž po aplikaci Leibnizovy teorie hned 30. Do dané rovnice navíc není ani započteno úsilí spojené s vybudováním infrastruktury a samotná výroba auta, jde jen a pouze o emise spojené s elektřinou. O ochraně přírody tak nelze ani mluvit, o tu by se dle vědců zasadil spíše dieselový hybrid, který by z jedné třetiny spaloval biopalivo.

„Stojíme za klimatickými dohodami, chceme redukovat CO2. Apelujeme ovšem na Evropskou komisi, aby si uvědomila chybu, kterou udělala při kalkulacích. Elektromobilita je požehnáním jen v poloviční míře, než bylo předpokládáno. Její karbonová stopa dvakrát přesahuje odhady,“ uvedl k dopisu jeden z signatářů, profesor Thomas Koch z technologického institutu v Karlsruhe.

Skutečně je tedy třeba již sundat zelené brýle z očí a otevřít se zejména pádným argumentům. Tím pochopitelně nechceme říci, že elektromobilita je jen a pouze špatná. V mnoha oblastech skutečně může pomoci, zvláště pokud u toho budou ony obnovitelné zdroje. Jenže s těmi nelze počítat vždy a všude. A proto je zkrátka třeba nechat zákazníkům možnost chránit přírodu a ovzduší dle jejich možností a potřeb. Elektrická auta prostě nejsou ideální řešení pro všechny a všechno.

Zdroj: Focus

Petr Prokopec