Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Podle Ralfa Ratzenbergera německé úřady na poplatcích vyberou 7,16 miliardy korun, náklady ale vyšplhají na 8,19 mld. Kč. S tím ostatní nesouhlasí.

Zdá se, že spor o německé dálniční známky bude mít delšího trvání a co více, očividně bude daleko komplikovanější a možná i „krvežíznivější“. Snaha našich západních sousedů o vybrání oprávněných poplatků se totiž nelíbí jen okolním zemím, ale i některým Němcům. Jeden z místních odborníků na dopravu, Ralf Ratzenberger, dokonce ve své studii pro autoklub ADAC tvrdí, že zpoplatnění dálnic bude německé vládě pouze na škodu a nikoliv k užitku.

Ve své studii Ratzenberger uvádí, že ročně by se na poplatcích mělo vybrat jen 262 milionů eur (cca 7,16 miliardy korun). A to především kvůli faktu, že jen málokdo z cizinců (podle jeho odhadu pouze 6,7 milionu řidičů) sáhne po roční známce za 100 Eur (2 730 Kč). Návštěvníci Německa se podle něj spíše přikloní ke sníženým sazbám, které činí 30 Eur (819 Kč) v rámci dvou měsíců a 10 Eur (273 Kč) za deset dní.

Náklady na správu celého systému, vytištění známek i posílení dálniční policie by však měly každoročně vyšplhat na 300 milionů Eur (8,19 mld. Kč). Tedy na mnohem vyšší sumu, než jaká se vybere, díky čemuž se ve státním rozpočtu objeví poměrně výrazná díra. To je ovšem v naprostém rozporu s tvrzením zastánců zpoplatnění, podle kterých dálniční známky mají naopak do kasy přinést miliardy.

Jeden z původních posudků, za kterým stojí firma Ages provozující různé mýtné systémy ve 13 evropských zemích, totiž počítal s prodejem 29 milionů známek. A ty by do rozpočtu měly přinést nějakých 900 mil. Eur (24,57 mld. Kč) při nákladech okolo 200 milionů Eur (5,46 miliard korun), což je nepochybně mnohem příznivější bilance.

Německý ministr dopravy Peter Ramsauer pro změnu naznačoval, že známky by státu měly vydělat 800 milionů Eur (21,84 mld. Kč). Tato suma ale byla svým způsobem vycucaná z prstu a nepodložená reálnými základy. Ministrův úřad však dodal, že do zahájení jednání o schválení zpoplatnění dálnic, které je naplánováno na příští rok, již bude mít veškerá potřebná data pohromadě.

Jsme tedy opravdu zvědavi, jak situace na německých dálnicích dopadne. Rozhodně však nepočítáme s tím, že by si stát nepohlídal smlouvy, jako to učinila Česká republika v kontraktech s rakouskou firmou Kapsch, jež na tuzemských dálnicích vystavěla mýtné brány. Stávající dohoda totiž státu spíše zatěžuje administrativu, než aby naplnila pokladnu.

Stejně tak bude zajímavé sledovat, jakým způsobem bude Německo postupovat ve sporu s Rakouskem a Nizozemskem, které jej chtějí hnát před evropský soud. S ohledem na fakt, že naši západní sousedé nejvíce plní kasu EU, ovšem předpokládáme, že Angela Merkelová si holt bude muset v Bruselu znovu dupnout jako v případě emisí CO2. A zpoplatnění dálnic tak dojde svého naplnění.

Zdroj: ČTK, WAZ

Petr Prokopec