Autoforum

/

Foto: Autohaus Behnke, publikováno se souhlasem

Tohle auto skutečně není jako nové nebo skoro nové, je prostě nové. Skoro 30 let už zůstává v jediné rodině, která evidentně neví, co si s ním počít. Na jednu stranu jej soustavně nabízí k prodeji, na tu druhou ho ale přes zjevný nezájem zdražuje.

S chutí píšeme o autech staršího data zrodu, která se dnešních dnů dožila v mimořádně dobrém stavu. Někteří to jistě označí za nemístnou nostalgii, tak to ale opravdu nevnímáme. Nebudeme zastírat, že v tom kus nostalgie bývá - může jít o vozy, o kterých jsme svého času snili, popř. si s nimi užili své. A koupit si je znovu ve stavu blízkém dokonalosti je cestou, jak si připomenout chvíle s nimi spojené nebo si splnit staré sny. Bylo by ale laciné vypořádat se s tím jen takto.

Zvlášť povedená auta jsou jistou dokumentací své doby a jako taková jsou prostě zajímavá, nastavují pozoruhodná zrcadla současné produkci. A když se k tomu přidáme fakt, že vývoj - ať už z jakýchkoli důvodů - nemíří vždy správným směrem s ohledem na to, co od auta očekáváte nebo co na něm milujete právě vy, může to být i cesta, jak se dostat k automobilu spíše podle vašeho gusta. Obvykle jde o auta mající najeto 20, 50 nebo 70 tisíc km za klidně několik dekád, která díky omezenému využití a dobré péči nabízí pořád skoro totéž, co kdysi nový vůz. Stroj, který máme dnes před sebou, je ale jiný.

Není totiž zánovní ani málo jetý, je nový, je muzejní, protože najel za celou svou existenci jen 50 km. A něco takového se běžně nevídá jinde než právě v muzeích. V tomto případě ovšem o nic muzejního nejde, vůz si svého času koupila babička dnešního prodávajícího jako výhodnou skladovou koupi už v době, kdy VW chrlil do světa Golf IV. Z nějakého důvodu s ním ale nikdy nevyjela, pak auto přešlo na syna i na vnuka. A ten, protože provozuje autobazar, ho nabídl k prodeji.

Vůz není sám o sobě zase tak zajímavý, pozoruhodná je jeho historie i současná kondice. Jedná se tedy o jeden z posledních dozvuků éry třetí generace Volkswagenu Golf, který se v polovině let nabízel v řadě speciálních edic. Tahle si říkala Bon Jovi a zase tak zajímavá vlastné nebyla - sportovní sedadla, kůží obšitý volant i řadička, klimatizace a bílé podklady palubních přístrojů, to bylo spolu s lepším audiem vše mimořádné, co jste k tomuto autu dostali. Tedy pomineme-li „cool” nápis Bon Jovi na sloupcích C. A pod kapotou má benzinový motor 1,8 o 75 koních, který vám připomene leda tolik, jak malé byly ještě nedávno litrové výkony motorů všeho druhu.

Tohle auto je dost mladé na to, aby se svého času prodávalo i u nás, kdy si nový Golf mohla dovolit jen hrstka lidí. Takže v tomto směru je zajímavý hned několikrát, ostatně i proto jsme o něm před dvěma léty psali. Nebyl tehdy úplně levný, přesto jsme čekali, že si svého kupce najde - fandů Golfu je plné Německo a nakonec i sám VW by ho v muzeu mohl vidět rád. Nekoupil ho ale nikdo, v nabídce zůstává dál.

Pikantní v tomto směru je, že majitel jako by se ho snad ani zbavit nechtěl. I když si auto nenašlo kupce za 22 900 Eur (asi 578 tisíc Kč), cenu postupně zvýšil na 24 900 Eur (cca 629 tisíc Kč). Jistě, relace na trhu se za tu dobu změnily, v tomto ohledu to dává smysl, ale když něco nemůžete prodat levněji, asi to snáze neprodáte dráž... Buď jak buď je i díky tomu tenhle stroj času svého druhu pořád k dispozici.

Pokud se tedy chcete vrátit do doby jeho vzniku, kdy mj. naši hokejisté zahájili zlatou sérii na mistrovství světa ve Vídni, není nic menšího než vysázet na stůl 629 tisíc „zlatých”, do kazeťáku strčit album Fools Garden a za zvuků Lemon Tree z dvou 20wattových reproduktorů tohoto „bonjoviho” si to namířit k lepším zítřkům...

Zdroj: Autohaus Behnke@Mobile.de

Petr Miler