Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Důvodů, proč dnes chtít elektrické auto, není mnoho, jedním z těch pádných je ale možnost jezdit za daněmi tolik nezatíženou cenu elektřiny. Co ale když se i tento důvod vytratí?

Pro masový rozvoj elektromobility není důležitá jen infrastruktura, dojezd a pořizovací ceny aut, ale také náklady na jejich provoz. Ty byly dosud prezentovány jako výhoda, neboť ve srovnání s benzinem či motorovou naftou lidé za „palivo” platí méně. Či spíše bychom měli říci, že doposavad platili, neboť ceny elektřiny v posledních měsících razantně stoupají. V důsledku toho došlo i na kolaps mnoha poskytovatelů, u nás je přitom nejznámějším „dobrovolné” ukončení činnosti společnosti Bohemia Energy.

Ještě horší je evidentně situace ve Velké Británii, kde od léta zkrachovalo pětadvacet poskytovatelů elektrické energie, kteří obsluhovali čtyři miliony nešťastných zákazníků. Ti pochopitelně budou muset platit více už proto, neboť málokdo zkrachuje kvůli vysokým cenám, pro britskou veřejnost je ale podstatný ještě jiný faktor - tzv. cenový strop. Jakkoli to může znít neuvěřitelně, ceny elektřiny jsou v Británii regulované, a tak energetický regulační úřad Ofgem dosud stanovoval nejvyšší možné tarify pro domácnosti. Zároveň dodal, že bude dvakrát ročně monitorovat situaci a v závislosti na mezinárodních trzích ceny případně upraví.

K drobnějším změnám oběma směry docházelo až do dubna loňského roku, kdy se cenový strop zvedl na 1 254 liber (asi 36 700 Kč) za MWh. V říjnu pak došlo na další zdražení, a to na 1 277 GBP (cca 37 400 Kč), přičemž vůbec poprvé v historii došlo na dvojí navýšení ceny během dvanácti měsíců. Ovšem ve srovnání s chystaným letošním krokem šlo pouze o „čajíček“, neboť Ofgem logicky nemůže držet maloobchodní strop tak nízko v momentě, kdy velkoobchodní ceny vzrostly až o 300 procent. V dubnu tak má dojít k zvednutí cenového stropu až na 2 000 GBP (asi 58 600 Kč).

Je pochopitelně otázkou, zda ceny vylétnou až tak vysoko, zatím však nic nenaznačuje opak. A pak Britové nyní ke svému překvapení zjišťují, mohlo by to zasadit těžkou ránu rozvoji elektromobility. Momentálně se totiž ceny jedné kilowatthodiny pohybují v závislosti na lokalitě a dodavateli mezi 4,5 a 7,5 pencemi za 1 kWh (1,32 Kč až při 2,20 Kč) při nabíjení mimo špičku, přičemž jde o speciální, dodavateli leckdy dotované programy. Ve špičce už dnes ceny dosahují až 20,2 p/kWh (5,92 Kč).

Až tedy Ofgem navýší cenový strop o více než 50 procent, dnes povětšinou přijatelné ceny za nabíjení se snadno dostanou do docela jiných sfér a v extrému mohou převýšit i sumy potřebné za doplnění paliva do aut se spalovacími vozy. Rázem tím padne jeden z beztak neudržitelných argumentů (protože ceny benzinu a nafty jsou dnes v Evropě z naprosté většiny tvořeny daněmi, elektřiny se téměř netýkají), s nimiž výrobci zákazníky k bateriovým vozům lákají. Zvláště když slibům o budoucím zlevňování nelze věřit ani za mák, stačí se podívat, co způsobil dosavadní vývoj.

Vytlačování ekonomicky efektivních způsobů výroby elektřiny mimo trh a jejich nahrazování dražšími „zelenými” zdroji logicky způsobuje růst cen elektrické energie a čím dále po této cestě půjdeme, tím dráže bude. Že to rozmachu elektrické mobility nepomůže, je nabíledni, koho ale napadlo spojit tlak na výrobu drahých elektrických aut s tlakem na výrobu drahé elektřiny?

Zdroj: Auto Express

Petr Prokopec