Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Že se v České republice automobilovému průmyslu daří, není žádná novinka. Až tvrdá čísla ale jasně ukazují, jak moc jsme na místním výrobě aut závislí.

Pokud jste fanoušky Volva, nejspíše jste již zaregistrovali, že švédská automobilka se postupně stěhuje ze svého rodiště. Některé modely jako S90 totiž vyrábí v Číně, novinky v podobě kombíku V60 a sedanu S60 budou pro změnu montovány v Americe. Ústředí v Göteborgu tak za pár let nejspíše osiří. Je přitom otázkou, zda následně vůbec bude možné titulovat Volvo jako švédské - nepůjde totiž již o jeho nejzásadnější trh, ani o domovinu, majitele má značka jinde - už nějaký ten pátek patří čínskému Geely.

Jak jsou ale na tom ostatní tradiční automobilky? A především, jaký je jejich vztah k zemím, ze kterých pochází? Na to nám poměrně jasnou odpověď dává Evropská asociace výrobců aut (ACEA). Ta se vytasila s demografickou studií, jenž odhaluje, kolik továren je provozováno v tom či onom státě. Jde přitom o data za loňský rok, jenž navíc ještě můžeme podpořit starší statistikou, která pro změnu odhaluje, kolik lidí v dané zemi pracuje v automobilovém průmyslu.

Z těchto údajů přitom jasně vyplývá, že Česko je evropskou automobilovou velmocí číslo 1.. Loni zde totiž bylo osm továren, v roce 2015 pak v daném sektoru pracovalo takřka 160 tisíc lidí. To druhé číslo je i v absolutní rovině vyšší než třeba v Itálii, domově řady významných automobilových značek. A relativně překonává úplně všechny evropské státy.

V takovém Německu pracuje v automobilovém průmyslu více lidí, ale jen absolutně, relativně už to vypadá jinak. S 82 miliony obyvatel je to třetí nejlidnatější stát Evropy, a tak se není těžké dopočítat toho, že v automobilovém průmyslu pracuje každý stý Němec. V ČR pro výrobce aut či jejich subdodavatele ovšem každý sedmdesátý Čech, čímž se dostáváme i před naše západní sousedy, u nichž najdeme hned 41 továren, tedy nejvíce ze všech evropských zemí.

Třetí místo v počtu továren patří s 33 „zářezy“ Francii, překvapivý je ale počet lidí v nich pracujících. Jde totiž jen o 224 tisíc, což naznačuje značnou nevyužitost. Není proto vlastně ani divu, že Peugeot, Citroën a Renault neustále mluví o škrtech. Ty se ovšem i kvůli silné pozici odborů nedaří realizovat, což nejspíše odskáče Opel. To je ale již jiné téma, proto jen dodejme, že v automobilismu pracuje vždy jen jeden Francouz z 290.

Zmínit můžeme ještě Polsko, Rumunsko či Velkou Británii, kde pro výrobce aut pracuje opět více lidí než v ČR. Znovu ale jde o daleko lidnatější země, v rámci přepočtu „na hlavu“ jsou tak opět všechny za námi. I když vyzdvihnout musíme především Rumunsko, kde montážní linky musí jet na více než sto procent. Téměř 170 tisíc lidí totiž pracuje jen ve třech továrnách. Britové jsou na tom s počtem lidí stejně, továren ale mají 34.

Suma sumárum, v rámci demografického dělení je Česko opravdu evropskou automobilovou velmocí, přičemž za tím stojí především Škoda, druhá příčka připadá na „souseda z Nošovic“. Mohli bychom se tím chvástat, ale i tahle mince má dvě strany - pokud se autům z jakéhokoli důvodu přestane dařit, bude Česká republika tou první zemi, která to odnese. Na výrobě aut jsme z ekonomického hlediska doslova závislí a závislost čehokoli na čemkoli není dobrá věc. Tohle je pro nás spíše krutá diagnóza...

Zdroj: ACEA

Petr Prokopec