Autoforum

/

Foto: Trend Cars Lahr, publikováno se souhlasem

Existují auta, která najedou kilometrů ještě víc, obvykle ale jde o výkonné polykače dálničních kilometrů. Objet 15krát zeměkouli s 54 koňmi chce hodně velké sebezapření.

Druhá generace Volkswagenu Golf zatím nedosahuje kultovního statutu svého předchůdce, z pěkných kousků v autobazarech se ale stala rarita už dávno. Auto, které mezi léty 1983 a 1991 stále ještě budovalo kult zřejmě nejuniverzálnějšího kompaktu světa, už na silnicích nebývá běžně k vidění, třebaže prodeje překročily hranici 6 milionů exemplářů. Auto bylo už tehdy k mání s širokou paletou motorů zahrnující kde co od litrového čtyřválce přes elektromotor (skutečně, prodalo se pouhých 100 kusů) až po turbodiesely, mezi nimiž nejvýkonnější benziny generovaly až 210 koní. O ničem takovém ale dnes řeč nebude.

Do oka nám totiž padl Golf II z úplně opačného konce nabídky - skoro základní benzinová verzi 1,3 bez přeplňování. Atmosféricky plněný čtyřválec produkoval pouhých 54 koní (40 kW) a točivý moment 95 Nm. Dýchavičná jednotka byla napojena na čtyřstupňovou manuální převodovku příliš nepomáhající nepřesvědčivému zrychlení z 0 na 100 km/h za 16,7 sekundy a maximální rychlosti jen 151 km/h.

Taková auta obvykle daleko nedojedou už proto, že prostě nejedou rychle, dva němečtí majitelé auta na fotkách níže si ale svůj Golf zjevně zamilovali. Ten první jej koupil v roce 1988 a jezdil s ním jen pár let. Ten druhý si jej nechal dalších 30 roků a přestal jej používat až v momentě, kdy se odometr zastavil na neuvěřitelných 607 100 kilometrech. Ujet takovou porci s výkonem základní Felicie muselo chtít velké odříkání. Majitel ale podle všeho netrpěl a auto nakonec také ne.

Jakkoli kilometráž napovídá cosi o dávno zničeném stroji, realita je jiná. Z vozu s takovouto historií je nyní rarita, která pochopitelně není tak ceněná jako by bylo auto s 607 najetými km, ale přesto se prodává za 1 699 euro, což je asi 43 tisíc korun českých. Docela vysoká suma na totálně ojetý vůz starý už 33 let, současně je ale třeba dodat, že jeho stav je vzhledem k tomu, co má za sebou, velmi dobrý.

Navzdory tomu, že téměř všechny viditelné díly jsou originální, vypadá auto velmi dobře zvenčí i zevnitř. V interiéru je náročný život vozu vidět nejlépe, ale krom trochu špíny a opotřebení prvků, které nelze nepoužívat, nevidíme žádné drastické následky. Zvnějšku je patrná koroze, ale na auto, které přes 30 let téměř neustále jezdilo, to také není nic tragického. A asi nejpodstatněji má vůz stále původní motor o převodovku a vše má fungovat bezvadně, stejně jako spojka.

Auto vám ale nakonec neukazujeme proto, abyste si jej koupili - třebaže můžete - zaujala nás spíše oddanost pouhých dvou lidí - a zejména pak druhého majitele - něčemu takovému. Tak si na něj vzpomeňte, až budete hořekovat nad 245 koňmi své Octavie RS poté, co s ní ujedete 20 tisíc kilometrů. I s 54 koňmi se dá ujet 30krát víc a s autem do poslední chvíle s láskou a péčí jezdit.

Zdroj: Mobile.de

Mirek Mazal