Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Asi znáte rčení o tom, že někdo pro stromy nevidí les. Tohle je přesně ten případ - emise CO2 jsou skloňované tak často a tak intenzivně , že je lidé považují za největší, ne-li jedinou hrozbu. Je to ale mýlka, ve srovnání s některými jinými sloučeninami pomalu nepředstavují problém.

Klimatizace se v posledních letech staly nejen v autech pomalu normou, ani moderní byty či kanceláře si bez nich pomalu ani nedokážeme představit. Pro životní prostředí je nicméně něco takového problém, a to nikoli pouze kvůli spotřebě elektřiny. Hrozbou jsou sloučeniny používané k jejich fungování resp. hodnota jejich GWP alias Global Warming Potential (Potenciál pro globální oteplování).

V tomto ohledu přitom politici mluví hlavně o oxidu uhličitém, tomu je ovšem na škále problematičnosti různých látek optikou GWP přisouzena hodnota 1. Co se metanu jakožto druhého plynu v pořadí týče, máme tu číslo 28. S chladivem R-410A, které se používá jako náplň do klimatizací, tu ovšem máme číslo 2 088, tedy 2088krát horší hodnotu.

Nedá se říci, že by to třeba EU nezajímalo, také na tomto poli úřaduje. Od 1. ledna 2025 tedy nebude na starém kontinentu povolena žádná náplň klimatizací, u které je GWP vyšší než 750. Problém ale není v tom, že by EU nic nedělala, ono by kolikrát bylo lepší, kdyby opravdu nic nedělala. Agentura AP nicméně poukazuje na to, že zatímco EU honí kdeco a kdekoho kvůli emisím CO2, zcela nesrovnatelně problematičtější sloučeniny jsou na druhé, desáté nebo patnácté koleji.

I budoucí alternativy R-410A znamenají až 750krát větší problém, než jaké je spojené s CO2. A nová omezení se pochopitelně budou vztahovat pouze na nové klimatizace, navíc jen na ty pevně instalované. V ostatních případech zůstává v platnosti stávající pravidla, potenciál GWP u mobilních klimatizací všeho druhu tedy zůstává na maximálním čísle 2 500. Nebavíme se tedy o několikanásobně či řádově větším rozdílu, jsou to tisícinásobky a o tři řády jiné číslo, přesto zůstávají tyto věci pozadí zaklínadla jménem CO2.

O problematičnosti R-410A se přitom ví řadu let, přesto to z nějakého důvodu pro politiky není dostatečně zajímavé téma. A není to tak, že by se chladivo jednou použilo a problém představovalo až v momentě, kdy klimatizace není dál k užitku. Jednotky běžně každý rok přichází o zhruba 2 až 5 procent chladiva, které se v atmosféře zvládá udržet až po dobu 15 let, zatímco CO2 se odbourá zásadně dříve.

EU se nicméně ve snaze zvrátit klimatické změny pustila především do boje s oxidem uhličitým, i když je tím nejmenším zlem. Proto ostatně její snahu přirovnáváme k moři, které hodláte přelít s pomocí kávového hrníčku. Navíc takového, který má velmi křehké ouško, jenž se soustavně rozpadá. Neustále tedy musíte utrácet za nový. Jde tedy o způsob, při kterém dochází na ruinování starého kontinentu výměnou za zanedbatelný efekt. I kdyby všechna auta z fleku přesedlala ze spalovacího na bateriový pohon, žádné hmatatelné zlepšení nedorazí, ani nemůže na to též upozorňujeme roky.

Proč celý boj na tomto poli tak moc ztratil smysl pro realitu, proč není systematický, rozumný, proč ignoruje technická fakta, nám uniká. Nedivíme se ale za nastalé situace tomu, že za ním někteří vidí něco jiného, než čím se formálně tváří být, sami politici pro to svým iracionálním jednáním dávají prostor.

Zdroj: AP

Petr Prokopec