Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Na volantech Formulí 1 je nepřeberné množství ovladačů s titěrnými tlačítky, až se zdá skoro nemožné, že jezdci v rukavicích nic nezmáčknou omylem.

Pro Formuli 1 je dnešek opravdu černým dnem, neboť v ranních hodinách znenadání zemřel Charlie Whiting. První Velká cena, která odstartuje již zítra v Austrálii, se tak ponese ve znamení smutku. Kromě toho ovšem můžeme očekávat nemalé změny, z nichž jedna souvisí s udílením bodů. Tento týden bylo schváleno, že jeden bod získá i jezdec, který zajel nejrychlejší kolo. Má to ovšem jednu podmínku, dojet musí do 10 místa. Pořadatelé se tímto snaží zabránit jistému fixlování, kdy by závodníci mimo bodovanou desítku zajeli na konci podniku pro čerstvé obutí a neprávem tak obohatili své konto na úkor ostatních.

Kvůli této změně lze očekávat ještě větší hrátky s volantem, než bylo dosud obvyklé. Tento prvek, jenž kdysi dávno i v královské motoristické disciplíně měl tři ramena a věnec, se v mezičase neskutečně změnil. Aktuálně jde o změť tlačítek, displejů a diod, skrze kterou lze na autě nastavit prakticky cokoliv. Jejich četnost a velikost by ale mohla vést k chybám, zvláště když je jezdec musí mačkat v rukavicích, u nichž sice došlo rovněž na implementaci pokročilých technologií, ovšem i tak je třeba počítat s jistým znecitlivěním.

Jenže jezdci své chyby po závodech na volanty nesvádí a není to samo od sebe. Podle Mercedesu je dokonce nereálné, že by nějakou chybu udělali neboť každé tlačítko má okolo sebe plastový prstenec, který závodníci cítí i přes rukavice. Tyto prstence jsou upravovány pro každou trať specificky tak, aby k omylům nemohlo docházet. Jsou vždy na takových místech a v takové podobě, aby k nechtěnému zmáčknutí nemohlo dojít v problematických pasážích té které trati - tedy v těch, kde jezdci musí bojovat s vysokým přetížením nebo musí otáčet volantem až blízko dorazu.

Nejde však o jedinou ochranu před nechtěnou aktivací toho či onoho systému. Stáje na výrobu tlačítek užívají materiály z leteckého průmyslu, jež se vyžadují zvýšenou tuhostí. Pro jejich aktivaci je tak třeba vyvinout poměrně velkou sílu. Suma sumárum by tak náhodné zmáčknutí ani hrozit nemělo, zvláště když závodníci mohou do rozložení tlačítek mluvit. Jasně patrné je to třeba z porovnání někdejších volantů Lewise Hamiltona a Nica Rosberga, kdy každý si koncepci uzpůsobil svému jízdnímu stylu. Kde tedy první zmíněný má třeba omezovač rychlosti (PL alias Pit lane Limiter), tam druhý aktivuje rádio.

Jezdci si navíc mohou zvolit i jim vyhovující barevnou kombinaci, kromě toho se i samotné rozvržení tlačítek může v závislosti na charakteru trati měnit závod od závodu. Některá tlačítka lze stisknout i při pevném úchopu obou ramen, u jiných je třeba jednu ruku částečně uvolnit. To pak ale již může vést ke zhoršení času na kolo, což se v Austrálii bude de facto již postihovat. Respektive na správném nastavení vozu bude záležet více než kdy jindy, jakkoliv jezdci dodávají, že jeden bod navíc pořadí příliš neovlivní.

Dodat pak již jen můžeme vysvětlení, co se pod nejtypičtějšími zkratkami na volantu skrývá. Omezovač rychlosti jsme si již vysvětlili, přejít tak můžeme k tlačítku PC (Pit Confirm), které slouží k potvrzení neplánované zastávky v boxech, třeba v důsledku havárie. N vede k neutrálu, přičemž jezdec jej stiskne ve chvíli, kdy je poškozená převodovka a nelze zařadit žádný rychlostní stupeň. Co se pak skrývá za trojicí písmen DRS, nejspíše nemusíme nějak podrobně vysvětlovat - jde o otevření zadního křídla.

Dále tu máme nastavení rozložení brzdné síly mezi jednotlivé osy (BB alias Brake Balance), startovní režim (RS, tedy Race Start mode) nebo možnost krátkodobého zvýšení výkonu motoru (X). Ve spodní části jsou pak přepínače STRAT a HPP, kdy první odkazuje na závodní strategii, druhý pro změnu na nastavení pohonné jednotky. Mezi nimi je umístěno ještě jeden knoflík, kterým se upravuje základní konfigurace celého vozu. Tím ale stále nejsme na konci, opomenout nesmíme ani čtyři rolovací tlačítka různé barvy, jež zlepšují průjezd zatáčkami úpravou nastavení točivého momentu, citlivosti pedálů či brzdění motorem.

Zdroj: Mercedes-AMG F1 Blog

Petr Prokopec