Autoforum

/

Foto: Bring A Trailer, tiskové materiály

Dnes si pod pojmem „nejbohatší muž světa” představíme někoho jako Muska, Buffetta nebo Arnaulta, ani jeden z nich ale nedosáhl symbolismu Aristotleho Onassise, třebaže ten nikdy nebyl až tak bohatý a od jeho smrti brzy uplyne 50 let. Právě jeho Ferrari se nyní prodalo v aukci.

Ferrari 330 GTC bylo dle dobových recenzí pravděpodobně prvním modelem značky, ve kterém jste si mohli pustit rádio a následně bylo i slyšet. To na první pohled nemusí působit jako chvála, pro řadu boháčů šlo nicméně konečně o vůz, který si mohou patřičně užít. Během pouhých dvou let tak vzniklo 600 kupátek a stovka kabrioletů s označením GTS, což na poměry tehdejšího Ferrari nebylo málo. A jedním z těch, kteří vábení většího komfortu neodolali, byl i řecký magnát a nejbohatší muž světa své doby, Aristotle Onassis.

Budoucí manžel bývalé první dámy Jacqueline Kennedy byl znám nejen jako milovník luxusních jachet, ale také luxusních aut. Do jeho sbírky mimo jiné patřilo Lamborghini P400S, Porsche 356 či Rolls-Royce Silver Wraith. Ferrari 330 GTC si pak koupil na sklonku roku 1967, podle všeho jej ale nikdy pořádně neřídil. Místo toho mělo sloužit hlavně jeho milovanému synovi Alexandrovi, tomu se ale vůz zaměřený na komfort podle všeho moc nezamlouval. Uvážíme-li, že k dispozici jej měl od svých 19 let, nemůžeme jej označit za skromného.

Již v roce 1968 tak Ferrari měnilo majitele, Onassis jej totiž prodal dealerovi značky z Milána, který jej následně předprodal Luigi Chinnettimu. Ten byl pro Enza Ferrariho nadmíru důležitý, neboť měl na starosti veškeré americké aktivity značky - v roce 1949 v zámoří prodal vůbec první vůz italské automobilky, a sice Ferrari 166 MM Touring Barchetta. Mezi jeho klienty ale patřil i Phil Hill, kterého následně Enzovi doporučil jako továrního jezdce.

Zpět ale k červenému kupé, které se dostalo za oceán, kde nejprve strávilo nějaký čas na silnicích států New York a Pennsylvania, než bylo na zhruba třicet let uzavřeno do skladiště. Stávající majitel jej pak odkoupil před třemi lety a vůz okamžitě poslal ke společnosti Bobileff Motorcar Company v San Diegu na renovaci. Během ní byla přelakována karoserie (znovu původním odstínem Rosso Cina), zatímco interiér byl přečalouněn černou kůží.

Na dokončení oprav došlo letos v srpnu, prakticky ihned z dílny výše zmíněné firmy tak vůz putoval do Monterey, kde měl být během aukce konané v rámci přehlídky Concorso d'Elegance Pebble Beach prodán. Společnost RM Sotheby's přitom odhadovala, že zájemci by mohli vysázet na dřevo až 900 tisíc dolarů (cca 20,86 milionu korun). Nakonec však nebyla nabídnuta ani částka 700 000 USD (16 225 000 Kč), což byla tehdy rezervní cena.

Nyní tedy majitel vůz nabídl k prodeji skrze aukční web Bring A Trailer, kde změnil vlastníka za 615 000 USD, tedy asi 14,3 milionu Kč. To je jistě nižší suma, než v jakou doufal, auto ale nakonec za tyto peníze prodáno bylo. Pro koho to byl dobrý obchod, posuďte sami.

My už jen dodáme, že při renovaci došlo na podvozek i čtyřlitrový dvanáctiválec. Vůz tak působí jako fungl nový z kteréhokoliv úhlu pohledu. Pohonná jednotka svého času produkovala 300 koní a ty nejspíš proudí na zadní nápravu skrze pětistupňový manuál i nadále. Uvnitř je pak možné počítat dokonce s klimatizací, stejně jako třeba s rádiem Blaupunkt. A také s modrými bezpečnostními pásy, červenými koberečky či přístroji Veglia Borletti, ze kterých lze snadno vyčíst i nájezd 67 270 kilometrů. I to je na poměry vzácných Ferrari hodně.

Zdroj: Bring A Trailer

Petr Prokopec