Autoforum

/

Foto: Ferrari

Vztah k Ferrari zákazníkům je vskutku neobvyklý, v tomto případě ale značka podobně neobvyklým způsobem narazila. Kupec se chce svého auta domoci soudní cestou, automobilka by mu ho pak prodat prostě musela.

Představte si, že nějaká automobilka ohlásí příchod nového modelu. Potenciálním klientům řekne jen pár náznaků o jeho podobě a charakteru, přesto se mezi nimi najdou tací, kteří si vůz okamžitě objednají i s vědomím, že jej nedostanou dříve než za dva roky. A nejen to, automobilka si za něco takového nechá zaplatit 20 000 Eur, tedy asi 490 tisíc Kč zálohy. Výměnou za to pak slíbí pevné místo v pořadníku po rozběhu sériové výroby, dokonce ví i přesně číslo - dostat máte sedmé auto dodané do země.

Když pak ovšem přijde rok R, měsíc M, týden T, den D a hodina H, automobilka otočí a řekne, že ji vaše už dva roky pevná objednávka nedojímá a žádné auto vám neprodá. Proč? Protože jste zemědělec zabývající se prodejem vajec, který se nedostal na listinu VIP ani TOP zákazníků, kteří jako jediní mají možnost daný vůz dostat. Zajímavý příběh dobrý třeba na film? Omyl, právě jsme vám ve zkratce převyprávěli to, co si právě prožívá Marcel Wulms, nizozemský farmář zabývající se právě vejci.

Hromada peněz se dá evidentně vydělat na lecčem, ale to dnes nechme být. Příběh tady totiž jen začíná, neboť pana Wulmse vlastně celkem obvyklé praktiky Ferrari též nedojaly. On podepsal objednávku, složil u dealera Munsterhuis Sports Cars velmi vysokou zálohu, dva roky trpělivě čekal a dostal příslib dodání sedmého vozu do Nizozemska. A nezajímá ho, že si Ferrari zamíchalo kartami a chce při dodání upřednostnit někoho, kdo má doma 7 a ne 5 Ferrari (čísla si vymýšlíme, neznáme je, ale pro pana W. nejde o první auto značky), proto automobilku zažaloval.

Na jednu stranu se mu nedivíme, Ferrari se k němu zachovalo neuctivě, právě proto bychom se ale otočili na podpatku, nechali si vrátit 20 tisíc Euro a zašli si třeba pro Lamborghini Urus, protože oním objednaným vozem bylo SUV Ferrari Purosangue, jak jste jistě poznali z fotek. Pan Wulms si ale řekl, že vajíčka si v Purosangue přece jen převážet bude a soud žádá, aby Ferrari nařídil dodání auta v souladu se smlouvou v avizovaném termínu a pokud tak neučiní, bude muset zaplatit 5 000 Eur (skoro 123 tisíc Kč) za každý den prodlení, a to až do výše 250 000 Eur (6,1 milionu Kč).

Protože jde o nizozemský, nikoli český soud, verdikt bude vynesen do dvou týdnů. Tak uvidíme, jak spor Vejce vs. Ferrari, pardon Wulms vs. Ferrari dopadne. Už vzhledem k opakovanému nepřístojnému zacházení italské značky s vlastními klienty bychom si ale tak trochu přáli, aby soud dal zapravdu nizozemskému farmáři. Vybírat si takto zákazníky v jakékoli fázi realizace kontraktu je prostě ohavné, člověka dva roky čekajícího na dodání auta, které v době objednávky ani neviděl, by si značka měla vážit.

Zdroj: Brabants Dagblad

Petr Miler