Autoforum

/

Foto: Highline Automobile, Mobile.de

Poslední sériově vyráběný osobní vůz Tatry byl propadák, prodalo se ho jen pár desítek kusů a nejsou zase tak dávno čas, kdy nezajímal nikoho. Dnes i se statisíci najetými km stojí miliony.

Osud Tatry 700, zkráceně označované jako T700, značně připomíná ten, který jsme kdysi popisovali v článku o modelu 603X. Také T700 se měla v rekordně krátkém čase zrodit ze zastarávajícího modelu T613 za situace, kdy automobilka neměla peněz na rozdávání. Nebyla ochotna investovat dostatek prostředků do technického a designového vývoje, do nezbytných výrobních technologií, do nových elektronických a bezpečnostních řešení. Přesto „nějaké nové auto” postavit chtěla, chtěla moc. A podle toho to dopadlo.

Přes veškerou úctu, kterou k Tatrám a některým jejím modelům chováme, šlo už v době jejího vzniku tak trochu o karikaturu toho, co by měl vůz této úrovně symbolizovat. Šlo o jakýsi velký facelift poslední iterace modelu 613, a to doslova. I když si auto navenek říkalo novým jménem, Tatra 700, automobilka nebyla schopna jej ani jako nový homologovat. V technických průkazech těchto strojů tak najdete označení 613-4 Mi long s uvedením konkrétního modelového roku. Design z pera Geoffa Wardleho, jehož největší předností pro Tatru bylo, že za svou práci nechtěl mnoho peněz sice vůbec není nezajímavý a zejména přídi vozu dokázal dát době vzniku bližší křivky, na autě bylo ale přesto pořád znát, že vychází ze svého, už dosti zastaralého předchůdce.

Interiér na tom byl podobně. Základní linie desky připomínající Saaby snad ještě nevadily, pokud vám ale přístrojová deska připomíná tu ze Škody Felicia, právě jste udeřili hřebíček na hlavičku. A není to zdaleka jediný komponent přejatý z tuctovějšího auta. Místa bylo dost, komfortu postaveného na elektronických „vychytávkách” ale už méně - automobilka byla ráda, že mohla nabídnout dvouzónovou klimatizaci. A s bezpečnostním prvky to bylo podobné - ABS nikde, airbagy nikde.

Technicky vůz také nebyl zrovna výstavou moderních přístupů, jakkoli vzduchem chlazený osmiválec o objemu 3,5 litru s výkonem až 147 kW (200 koní) asi nemůže nikoho rozumného urážet. Byla to prostě pořád šestsettřináctka - auto, které sice obcházela aura jisté klasické výjimečnosti, jinak ale prostě zastaralý stroj, který v době svého vzniku nemohl dostatečně uspokojovat potřeby zákazníků limuzín této třídy, ani konkurovat špičkovým vozům jiných výrobců. Vedle dobového BMW řady 7 byla Tatra začínající své jméno stejným znakem prostě jen zajímavou vzpomínkou na minulost, nic více.

Není tedy divu, že její prodeje byly mizivé. Za dobu výroby od roku 1996 do roku 1999 si vůz u Tatry objednalo 75 subjektů a pokud bychom z nich odečetli státní instituce, statní či polostátní firmy a odběratele nějak spjaté se samotnou Tatrou. byli byli bychom rádi za dvouciferné číslo. Ne že by se mezi nimi nenašla zajímavá jména (třeba Viktor Černomyrdin), lesk osobním vozům značky už to ale vrátit nedokázalo. Tatra tak tímto modelem výrobu osobních aut ukončila a nepředpokládáme, že by kdy měla v plánu ji znovu rozjet.

T700 prostě byla symbol úpadku, labutí píseň velkých českých limuzín - pokud mezi ně nebudeme počítat Škodu Superb. Jak už to ale bývá, dobové propadáky se někdy později vrací na výsluní jako ceněné rarity a T700 není výjimkou.

U jednoho německého prodejce je nyní k mání jeden z modrou metalízou lakovaných kusů T700 na českých značkách. Vypadá zachovale zvenčí i zevnitř, najeto však má již 177 000 kilometrů. Pokud byste si to sečetli s nezájmem o něj, bylo by možné očekávat cenu ještě zlomkovou ve srovnání s dalšími podobnými vozy té doby (najděte si Audi A8, BMW 7 nebo Mercedes S z té doby, některé vám snad dají i zadarmo...). Jenže realita je jiná, tohle auto stojí jako mnohé špičkové dnešní vozy s 0 km na tachometru.

Pokud byste měli zájem, vůz vás vyjde na - podržte se - 159 800 Eur, tedy 4,17 milionu Kč. Jestli má nějakou zajímavou historii, prodejce neuvádí, takže patrně nikoli, můžete jej ale kontaktovat. A třeba zkusit usmlouvat alespoň o trochu přijatelnější sumu.

Zdroj: Mobile.de

Petr Miler